Dotknout se tygra 7/14

7

Ležel jsem na skále, jak mě Ítešu zanechala. Po obloze pluly hvězdy. Zajímalo mě kam? Potom moje obavy všechny hvězdy zatměly. Hlavou se mi proháněly zmatené myšlenky na Amur, Máhe, tygry a všechno, co se mi v poslední době přihodilo. Chtěl jsem se na někoho zlobit, ale uvědomil jsem si, že jsem mohl zůstat sedět doma u řeky Subat a nikam nechodit. Netoulat se horama. A když už přede mnou tekla shora krev, mohl jsem jít nevšímavě dál. Ale já se škrábal na kopec. Tam pomáhal podchlazené ženě. Po zimě zamířil za ní do tygřího pralesa. Nikdo mě sem neposílal. Nikdo mě nenutil. Nějaká část mě řídila a já šel. Mohl jsem se zlobit, nebo to brát, jak to je. Přede mnou ležely obě ty možnosti. Byl jsem vysílený malárií, rozhodl jsem se na chvíli nechat zlobu stranou. Mraky nade mnou se opět rozestoupily. Místo hvězd jsem tam uviděl tůň, v které plaval tygr. Spočíval jsem s roztaženýma rukama a nohama v jeho tlamě a on zvolna křižoval celou oblohu. Než zmizel, zvedl ke mně hlavu.
- Co? Co se děje?

...

Celá tahle kapitola je dostupná v placené verzi na HeroHero.

https://herohero.co/boldhwbqoyfdmsdjk/post/hwbqoyfdmsdjkirphlppjbiqhdeirg

Děkuju všem, kdo příběh sledují a pomáhají mi ho posouvat dál.

(Nové kapitoly vycházejí jako dosud 1x týdně ve středu)