Když v krbu praská

Anotace: ...

V pokoji nebyla rozsvícená žádná umělá světla. Vysoká lampa moderního designu laxně postávala v rohu místnosti a toužila po zážitku z minulého týdne, kdy si poprvé a zároveň naposled ozkoušela jaké to vlastně je být zapojená do elektrické sítě. V zašlém lustru, zavěšeném ne tak úplně ve středu místnosti, byly tři žárovky ze tří prasklé. Místnost vyplňovalo světlo mihotajících se plamenů v krbu, jehož tlama měřila na délku dobrého půl metru. Paprsky matného oranžového světla se ode zdí odrážely jako kuličky v pinballu a s chirurgickou přesností se vpíjely mezi drobná oka modrého saténového závěsu, kterému přesyceností venkovní vlhkostí začal těžknout dolní žebrový lem. Venku byla tma a možná i sněžilo…
Leželi na „atraktivní kožené sedací soupravě barvy schwarz s nastavitelnou podpěrkou hlavy a úložným prostorem“, která se vůbec nikomu nelíbila. Nebyla nijak obzvlášť stará, ovšem kočičí svěřenec již stačil do boku masivního gauče, při nutkavých potřebách zarovnat si drápy, udělat díru, která se zubila do místnosti a všichni očekávali, že jednoho dne z ní vylétne fantom drahého nábytku, aby je za takovou potupu vyházel z pátého patra oknem a při drobném loupnutí zlomeného vazu se uculoval na zvlněném parapetu.
Leželi ve vzájemném propletení, snad jako hadovité stonky břečťanu. Muž s ostrými rysy tváře ji hladil po kotníku a štípal na stehnech. Smála se. Strašně se smála. Smála se, jako by se dívala na nejlepší komedii, kterou kdy natočili. Bříšky prstů ji nabíral lehce tukovou kůži na stehnech a mačkal ten kousek tkáně, dokud se úplně neodkrvil. To samé činil bradavkám mohutných prsou, za které by se nemusela stydět ani herečka béčkových erotických filmů.

Drobná dívka s rovně ostříhanou ofinou vstala od dřevěného stolu v rohu místnosti a velkým sprejem v ruce došla až před praskající krb.
„To je strašnej puch!“ Její hlas se podobal tření polystyrénových desek o sebe.
„To je strašnej puch, to je strašnej puch!“ Otec, stálé přisátý k manželce jako jmelí do kmenu, na ni lascivně zavrtěl jazykem. Vlastně vyhublá dívka zmáčkla sprej a bytem se rozlezla vůně, která by v rámci bezpečnosti nikdy neměla překročit práh toalety. Drobnými šmajdavými kroky došla zpátky do rohu a usadila se na otrhanou kancelářskou židli, nalezenou na nedaleké skládce u cedule skládku zakazující.

„To je strašnej puch!“ Dvě dětské hlavy se zvedly od rozdělané činnosti na zemi a zadívaly se do krbu. A venku byla pořád tma a už určitě sněžilo.


…Vánoce byly již cítit všude…
....všude se peklo…
…peklo…


V krbu zapraskalo a obě touhou a chtíčem rozvášněná těla vrhla z pohovky pohled do ohně. Dívali se do něj pár sekund, než jim došlo, že zabíjejí jejich drahocenný čas naprosto zbytečnou činností a vrátili se do započatého procesu mazlení. Právě se nacházeli někde mezi jemným hlazením a kousáním. Mužova mohutná erekce ji příjemně tlačila do oblasti kolem pupíku, kterému familiérně přezdívala falešná dírka lásky. Muž jí moc rád dával na pupík vlhké polibky, ale kdykoliv si ona vzpomněla, že touhle zatracenou zarostlou dírou byla připevněná nějakou trubkou k tělu své matky, sklouzla po zádech dostatečně nízko, aby ho mohla ústně přesvědčit, aby se pupíku nevěnoval.

Dívka si u stolu psala deník. Ruka jí po papíře jezdila s lehkostí vznášející se můry ve vakuu.
Rukopis odpovídal nedostatku světla a menstruačním bolestem.
...
Už zase po sobě lezou. Je to jak vohraná písnička. Zase bude ječet a hekat, jak když jí řežou nohu. Je to na palici. Zase spolu šukaj a já zase budu muset jít a toaleťákem budu muset utřít fleky po jeho finále na gauči až se udělá. Protože ten gauč byl přece drahééj a nemůže to tam jen tak zaschnooout…A ty dvě paka zase jezděj autíčkama před krbem…Hlavně že ty nic uklízet nemusej rozmazlenci.
No ale včera večer když jsem hledala naší kočku jsem ho viděla. Měl rozsvícený vokno a lepil nový plakáty na zeď, asi teda, nejspíš. Měl jenom boxerky, prostě frajer. Akorát je trochu zabržděnej, jestli se neprobere a nevošoustá mě třeba na záchodě pozvu ho k nám domu a předhodim ho fotrovi, ten už se vo něj postará. Bůch ví jesli to ve finále není hošan a nebude se mu to líbit.
P.s.(polib.si.): Kočku sem nenašla, asi jí přejelo auto, doufam, že chcípla v pohodě a rychle, mrcha.
...

Zrovna mu stahovala již několik dní nošené trenýrky, když vplul z chodby do pokoje zvuk drnčícího zvonku. Nechtěl se odlepit od té horké kůže, chtěla…zvonek se rozdrnčel po druhé. Neochotně tedy vstala a těžkou šouravou chůzí se belhala ke dveřím.
„Vyhoď ho,“ muž se zarazil a promnul si rozkrok. Dvě dětské hlavy s blonďatými vlasy už byly opět v pozoru a bodaly zelenkavými panenkami otce po celém těle. „Kazimilovníka.“ Usmál se na své děti a ty mu oplatily stejnou měrou.
„Vy ste moji dva blbečíkové.“ Sundal si pruhované spodní prádlo a lehnul si na záda.
Dvojčata si dál jezdila různě barevnými autíčky přes břicho a hrudník. Dcera vstala a opět prostříkala obývák záchodovou vůní.


Za dveřmi stál hubený muž, kolem třicítky, s čerstvě oholenou tváří. Už ho někdy viděla, snad soused nebo nějaký pobuda, co se poflakuje kolem domu. Otevřela dveře dokořán, s rukama založenýma v podpáždí a rozkročenýma nohama pokynula hlavou jeho směrem. Nebyla nepodobná krocanovi namlouvajícím si samici k páření.
„Do-dobrý den,“ byl zaskočen její pózou. Spodním prádlem a vlasy v culíku mu přípomínala sadomasochistickou dozorkyni.
„Co je? Neviděl si nikdy ženskou?“ Spustila ruce podél těla a ukazováčkem si přejela po stehnu.
„Já jen, nezlobte se jestli ruším,“ chtěl pokračovat, ale její nasazení v tomto rozhovoru bylo moc vysoké.
„No to ste uhád, mladej pane. Při vší úctě, já vám taky nelezu domu, když zkoumáte prostupnost svojí manželky. Jestli ovšem nějakou máte. A jestli jo, tak vám stejně brzo uteče s nějakym nabušencem na kterym může skákat, co jí mládí dovolí a nemusí se bát, že ho zlomí v pase.“ Nejméně třikrát se zhoupla pánví jeho směrem.
„Myslím, že to je moje věc,“ urazila ho. Ale nepřestával se dívat na její dobře tvarovaná prsa.
„Chcete jít dál? Můžete to zkusit s náma, manželovi to určitě vadit nebude. Je zkušenej.“ Opravdu byl.
„Ne, to určitě ne!“ Ještě než stihl dát dostatečný důraz na poslední slovo, dveře se před jeho nosem prudce zabouchly a jeho ovál nepříjemný zápach, kvůli kterému vlastně přišel.

_Peklo se i v pekle_
?


Milovali se divoce.
Dcera si mezitím četla několik dní staré noviny.
...Obavy se potvrdily. Vláda již není schopna vykonávat svou povinnost...
„Líbí se ti to, ano?“
...Několik odpůrců kácení deštných lesů se v lese v okolí Prahy přivázali ke stromům a hodlají zemřít hladem. Vláda i policie vyčkává...
„Seš můj samec, samče!“
...Ministr zemědělství si ze státního rozpočtu koupil několik drahých aut. Policie tuší, že má dočinění s vychytralým zlodějem, ale zatím jsou v pátrání věci na úplném počátku...
Dcera odložila lehce nažloutlé noviny vedle nefunkčního rádia a odešla na záchod pro toaletní papír. Cestou nezapomněla stříknout ze spreje s citrónovou vůní.

Seděli vysílení na koženém gauči a hluboce oddechovali. Byli vysílení ale tělem se jim prohlodávala příjemná únava. V krbu už nepraskalo.

„Kluci, přiložte…“ Otec si nasadil boxérky a vytáhl jednu cigaretu z poloprázdné krabičky. Zapálil ji a nechával si prostupovat tolik milovaný kouř plicními sklípky. Přemýšlel, jak dostat pryč malého pavouka ze stropu, takovým způsobem, aby na něj nespadl. Koště nepřicházelo v úvahu. Napadlo ho, že by nebylo úplně marné pořídit si žábu a tu tam potom na koštěti vysadit. Byl unavený.

Dvojčata přestala jezdit autíčky po břiše babičky, překročili malou krvavou louži a z vedlejšího pokoje přinesli velkou sekeru. Vrhli se na poslední zbývající končetinu.

...
P.s.2: Si stejně myslim, že sme trochu šiblá rodina. Příde ti normální aby si šestiletý kluci hráli ještě s autama?
...

A venku už určitě nesněžilo, byl jsem se projít, jelikož ten puch z bytu nade mnou zase nabral na obrátkách. Asi si půjdu ztěžovat.

A v krbu zase zapraskalo.