Rozdělovač

Rozdělovač

Anotace: Povídka z června 2013. Příběh o ničem a o všem.

Kdysi,právě tak jako v Biblickém žalmu o Jobovi,byl Bůh s Ďáblem ve sporu.Ale byla to velmi zdlouhavé a neobvyklé období neshod pro oba dva.
Avšak jak by někteří lidé čekali,že podstatou bude dobro a zlo ,o to šlo pouze na začátku.
Povídali si dlouho někdy i celé dny.
Bůh řečnil velmi empatickým stylem jak bylo koneckonců jeho zvykem a Ďábel elegantním způsobem ,,realitního makléře´´.
Postupně zjišťovali,že mají velmi společného ,ale Boha to začalo mírně děsit .
Pokoušel se o něj strach,že podlehne,ale Ďábel si zase uvědomoval že Boha potřebuje,tak příliš nerýpal,neprovokoval a dál si užíval to jak svého souputníka obehrává maskou ,,způsobů´´.
Ale spor se vlekl stovky let a oba si s tím přestaly vědět rady,až začali hořet a spoutaly je ohnivé biče,které je proměnily v jednu trpící bytost.
Jako je Adam považován za prvního muže a Eva první ženu,tato bytost byla prvním druhem schizofrenika na světě.A tak se obě dvě mysli ohněm uvězněné v jednu přely,proklínaly,hádaly,až konečně dospěly k řešení.
Aby se mohli znovu rozdělit a oba dva panovat svým říším tak jako dříve,napadlo je,že vymyslí bytost,která nebude nikdy patřit nikam,ale vrátí nebe a peklo do původní podoby.A tak se stalo a ta bytost se narodila v těle člověka.

1
Rozdělovač pomalu vyrůstal.Jeho dětství a dospívání bylo celkem běžné,ale postupně se začal měnit.Pozoroval lidi celé dny,neměl žádné peníze a jen se toulal ulicemi ve dnech a v nocích až se začalo dít něco zvláštního..
Přistihl se,že přestává rozlišovat zda stovky klikatých ulic,míst a zákoutí které prošel jsou skutečná,či existují jen v jeho mysli.
Nikdy nerozuměl pravidlům které ostatní dodržovali.
Když se někoho zeptal aby mu je přiblížil,každé vysvětlení mu ve skutečnosti poskytlo ještě větší motivaci k jejich ignorování a jak čas plynul stal se ochotným zaplatit i cenu jako je osobní bída.
Postupně přestal toužit i po ženách.Kdysi mu dávalo dokonalý smysl proč ženy jsou a proč po nich muži prahnou,i on býval jedním z ,,toužících´´,ale ty časy shořely jak polínko hozené do krbu a koneckonců byl za to rád.
Všechny tyto záležitosti jako uspokojování pudů se mu spojily v mozku v jeden chaos.
Potom asi o půl roku později poznal při noční procházce muže který opuštěně seděl na lavičce a než si vůbec Rozdělovač stačil říci o cigaretu jelikož měl nutkavou chuť a prázdnou kapsu,muž mu jí sám nabídl a dal se s ním přátelsky do řeči,což ho nepopsatelně udivilo .
Muž působil velmi charismaticky a velmi brzo začal zajímavě hovořit o mystických tématech.
Vysvětloval mu,že člověk je ,,nejhorší zvíře´´ a že si lidé vymysleli jakéhosi Boha a tato představa je velkou zhoubou pokroku ,aby všem bylo líp.
,,Jen ty oči´´.
když se mu Rozdělovač podíval do očí,přejel mu po zádech mráz.
V očích toho muže spatřil vjem zakalenosti která jakoby se odvíjela až do nekonečna.
Představili se a muž pokračoval v povídání
,,Já vidím věci,kteří ostatní nevidí,věděl jsem o tobě předem,ničím se netrap´´.
Trošku jsem se setkal s křesťanskou vírou,babička byla věřící,oni zosobňují Boha jako jakousi všelásku,já nevím-řekl Rozdělovač do noci.
,,To je naivita starých dob,nastává doba nová,Bůh je něco jako třeba kamera v podniku,která se jen divá,může se v tom podniku stát loupež i vražda hlídače,může to snad ta kamera zastavit?,no absurdita a dokonce i jeho protipól Satan je jen princip-nic jiného´´.
,,Pozorný posluchač´´ jen naslouchal a kouřil.
2.
A tak Rozdělovač začal nevědomky plnit to k čemu se zrodil.Znovu postupně přišel k penězům(a neměl jich málo) díky tomu,že se vzdal starého způsobu života a začal se soustředit více na praktické stránky reality.Často si užíval se ženami a cítil se dokonale osvobozený.
Tajemný se stal jeho ,,Mistrem´´ a naučil ho podstatu osvobození.
,,Je to jen maso,požitek,nic jiného,pak budeš ,,mít´´,za žádnou cenu nemysli jinak´´.
K tomu všemu se z něj také nestal muž,kterého by jste mravním měřítkem mohli nazvat vzorem cti,ba právě naopak,ale on to neřešil .
Do jejich osudů však vstoupila nečekaná věc,Rozdělovač začal mít Tajemného rád.
Stal se prvním člověkem ke kterému něco cítil za celý svůj život.Člověkem,kterého by neokradl,nepodrazil ,ale jakýsi vnitřní hlas mu říkal,že je na tom něco špatně.
3.
Bůh s Ďáblem si od světa dokonale po několika tisíciletích ,,umyli ruce´´.Měli koneckonců lidstva oba tak trochu dost.
Existovalo tisíc podob jak je oba člověk zvěčňoval a otravovalo je,že je to furt nutilo k spolupráci a nějak do životů lidí zasahovat.
Přitahovali je celá staletí myšlenkami jako magnet.
Ta bytost, kterou oba stvořili tomu měla učinit přítrž a jak pozorovali,šlo jí to zatím bez chyby.

4.
Rozdělovač si žil pokojně do doby,než se Tajemný začal měnit.Už to nebyl ten ,,uctivý filozof´´,ale člověk,který ho někdy shazoval ,občas i urazil,ale potom se vždy změnil v takového jakého ho potkal na začátku.
Mátlo ho to a také věděl,že o tom přemýšlí jen kvůli citu vůči Tajemnému kterého se horlivě pokoušel zbavit,ale co se mu spolehlivě dařilo byl jen opak.
Musel na něj čím dál tím víc myslet na jeho změny v chování a doslova ho to deptalo.
Potom jednoho večera,kdy se setkali a chvilku přeli,řekl Tajemný :
,,Patříš mi,odjakživa jsi mi patřil,když utečeš,najdu tě,jednomu chlápkovi jsem podřezal krk před jeho rodinou,můžeš mluvit o štěstí,raději naslouchej a budeš mít jednou mé místo´´.
Rozdělovač i poté co se dozvěděl,že se celou dobu přátelí s vrahem neucítil odpor,jediný pocit ve svém nitru který by se mohl pojmenovat jako negativní byla reakce na to jak s ním Tajemný zachází.
Tohle neberu-odpověděl Rozdělovač ,,dej mi pokoj,vypadni,odejdi,podvedl jsi mě.
Tajemný měl urostlou postavu a když by jste ho potkali na ulici ,viděli by jste v něm od pohledu rváče tělem i ostrými rysy ve tváři.
Ne však jednoduchého ,,bitkaře z hospody´´,ale agresora kterému z očí svítí šílenství a o to nebezpečnějšího.
Nenápadně vytáhl dlouhý nůž,chytl Rozdělovače a vložil mu ho pod krk.
,,Co si myslíš ty nulo připitomělá,byl by jsi žebrák beze mě,budeš sloužit!´´ řekl Tajemný tónem diktátora.
Rozdělovač dostal strach,který mu projel celým tělem a zakoktal ,,dobře budu´´.
Tak se mi to líbí,máš jedinou šanci zabít mě,ha ha,ale to neuděláš-odvětil Tajemný.
5.
Bůh s Ďáblem vše pozorovali a oba trnuly.To je blbec-řekl Ďábel,,nebo se nám prostě nepodařil,měl být prázdný sakra!Bůh odpověděl -on ho měl rád,tím se to celé pokazilo.
Ďábel:
,,mohli jsme mít konečně po těch staletích zaslouženou dovolenou ,místo toho stvoříme naivního pitomce,který si brání já nevím co,od toho jsi tady ty aby jsi to pojmenoval´´
Bůh:
,,nezachází s ním jako s člověkem,on si brání své lidství a má ho rád,chtěli jsme naší práci pověsit na hřebík a vyslat tam dolu ,,prázdnou schránku´´ do které jsme vložili bláhovou naději,že bude řešením,ale stvořili jsme člověka´´

6.
Rozdělovač stál na chodníku a zrychleně dýchal a hlavou se mu hnala spousta protichůdných myšlenek.Tajemný vložil nůž zpět do kapsy a díval se klidně do krajiny
,,Nikdy pro mě nebude jediný tvůj názor nic znamenat,zapomeň na slova jako zrada to se tady nenosí,to patří básníkům,poslouchej a budeš se mít dobře,musíš být šťastný z pouhé myšlenky ,že můžeš poslouchat a být sluhou někoho na mé úrovni´´.
Rozdělovač se sehnul a předstíral,že si zavazuje tkaničku.U nohy mu ležel velký kámen který hbitým gestem vzal do pravé ruky.Připlížil se k Tajemnému stojícímu stal zády k němu a úderem do kterého vložil veškerou sílu kterou měl,ho praštil do hlavy.
Tajemný zaúpěl a svalil se a Rozdělovač do něj zběsile mlátil kamenem i když už ležel na zemi jen aby měl jistotu,že je mrtvý.
Vzbudil se v něm veškerý vztek zrazených citů a strach z nátury někoho jako byl Tajemný.Teprve ve chvíli kdy ho vraždil si uvědomil jak moc se ho bál,ale i jak ho měl rád a veškerý cit se změnil v ohnivou nenávist.

7.
Ďábel řekl -to je konec,sakra to je konec,vše se vrátilo do starých kolejí.
Bůh jen mlčel a díval se do prázdnoty,která sama sebe požírala.

8.
Lidé na zemi si znovu začali uvědomovat duše.Když někdo druhému nespravedlivě ubližoval stalo se,že trpící našel zastání a to co do téhle chvíle bylo bezuzdným perverzním chtíčem mezi dvěma lidskými bytostmi se také změnilo.Lidé začaly znovu objevovat co je to láska a hlavně věřit v ní.
Svět začínal rozkvétat.
9.
Jen Rozdělovač utíkal temnotou a po tváři mu stékaly krvavé slzy.Démoni v jeho hlavě na něj křičeli ,,nemusel jsi trpět,zradil jsi důvod proč jsi byl poslán na zem´´.
Uvnitř ho svíraly výčitky svědomí.Ať byl Tajemný jakýkoliv,než se setkali,Rozdělovačův život neměl skoro smysl.Ale další vnitřní hlas mu říkal,že by ho Tajemný zničil,kdyby on nespáchal co spáchal.
Ponižoval ho,smál se mu..
Přesto se Rozdělovačovi nepodařilo zničit zbytek citu který k němu choval.Mé dobro je zlem-pomyslel si ,,jsem dobrý,ale mé dobro je zlem´´.
Nepatřím nikam.Zradil jsem i nicotu ,jsem vším.
Autor 8Zdenek, 29.04.2014
Přečteno 519x
Tipy 22
Poslední tipující: Ralk, Jort, Aiury
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Rozhodně zajímavé počtení!!! Wow! ST :)

29.04.2014 11:15:49 | Aiury

© 2004 - 2023 liter.cz v1.5.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí