(Škodlivý) MOBIL

(Škodlivý) MOBIL

Anotace: Jak jsme nakupovali mobilní telefony a jaké jsou vztahy rodinných příslušníků k těmto současným výmyslům.

Čtrnáct let, celý takto dlouhý život jsem čekala na svůj mobil, vymoženost, kterou vlastnil už i každý čtvrtý žák první třídy, o třídě osmé nemluvě, jen já ne. Samozřejmě jsem nebyla jediná, ale to mi tehdy vůbec nedocházelo, měla jsem v hlavě jen ten pípající, blikající a údajně zdraví škodlivý přístroj. Jaké pak bylo mé rozradostnění, když mi táta na Štědrý den slíbil, že mobilní telefon dostanu, ať se to někomu líbí nebo ne. Tím myslel moji mámu, která je stále zásadně proti, aby cokoli podobného vlastnila i teď, o babičce nemluvě, poněvadž ta má z mobilů panickou hrůzu, snad proto, že když jsem ji učila zavolat někomu ze „seznamu“, byla vždy hrozně nešťastná, když jí jako první naskočil „asistent“. S vypětím všech sil jsem po půldni takovéhoto učení padla na postel s jedinou myšlenkou: Proč já se snažím o dobré skutky tam, kde už je předem všechno ztraceno. Promiň babi.
Když máma prohlásila, že je to zbytečnost a nic takového nechce, odvětila jsem, že JÍ přece nic kupovat nejdeme, ať je v klidu a v pohodě a počká na nás venku. To byl den DÉ, kdy jsme se vydali do nejmenovaného města, nejmenované prodejny a za nejmenovanou paní prodavačkou. Byla ochota sama a bez výtek nám předváděla jeden telefonek za druhým. Pokud šlo o mě, měl táta jasno, vybral to nejlevnější, co se dalo, a tím to bylo vyřízené, hotovka a basta fidli. Na sobě si však dal záležet a to pořádně, vybíral a vybíral a snad by tam byl dodnes, kdyby neodbilo šest hodin a tím konec pracovní doby.
Mezitím přišla žena středního věku a zoufale se svěřovala panu prodejci-opraváři, že se se svým mobilním telefonem vykoupala a on to nechce rozdýchat. Ochotný pán se snažil ve všem vyhovět, avšak paninka zoufale rozevřela oči a hystericky se rozfňukala, že jí má zítra volat syn z Německa, protože se asi už stane babičkou, atd., atd.. Pan prodavač očividně začínal ztrácet dobrou náladu, a když paní spokojeně odcházela s telefonem novým, vztekle třískl dveřmi a na svou kolegyni, která nás vyprovázela zdvořilým „nashledanou, přijďte zase“, zařval: „Já tady končím,“ a přidal pár opepřených slov.
Tak nevím, třeba jsou mobily opravdu zdraví škodlivé, ale možná úplně jinak, než si myslí vědci.
Autor Linushka, 07.08.2006
Přečteno 414x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (5)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Ahoj.Děj nic moc,ale napsala jsi to hezky.

12.08.2006 16:45:00 | Jahudkka

Já bych chtěl novou motorku, auto, manželku, kamarády, kde tohle končí?

08.08.2006 16:19:00 | umělec2

to je to, co jsme psali ve škole? Sranda, líbí se mi ten konec... :D a furt se nepodceňuj, ty psát umíš ;)

08.08.2006 00:07:00 | Agnesita

To jsou jen "průvodní jevy růstu"...chce to trochu trpělivosti, než se dvakrát otočíš, budeš mít o rok dva víc a zase jiné problémy...(:-))

07.08.2006 22:38:00 | Mara*

Inu, ne že bych se válel smíchy, ale něco na tom příběhu bude...

07.08.2006 20:13:00 | Walome

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí