Proč vás přitahuje nový Liter.cz?

Anotace: trochu oprášené šuple, autorům uvedeným v povídce se dopředu omlouvám (anebo ne :)

Redaktorka: „Dobrý den. Jsem redaktorka Otevřená z Šípového Blesku. Dělám interwiev s jednotlivými autory a čtenáři. Proč vás přitahuje nový Liter.cz?
Aťan: „Slečno Otevřená, co je vám potom?“
R: „Chtěla bych napsat seriózní článek. Jste ochoten mi odpovídat?“
A: „Seriózní článek v Šípovém Blesku? Proberte se slečno! Vy mně sem vtrhnete s výstřihem, který by se styděli nosit i U Bucků, a myslíte si, že vám na to skočím?“
R: „Já po vás nechci, abyste mi skákal na prsa. Chtěla jsem jen slušný článek... kurva, já ho snad nikdy nenapíšu..." (Rozplakala se.)
A: „No ták, slečno, snad nebude tak zle. Zkuste to někde jinde.“
R: „A kde, vy chytrej?! Kuti na mě poštval dvě zdivočelé kočky!!!“
A: „Máte to těžký. Ale možná Kropydlína Škopounová! Vypadá jako ženská, ale je to chlap, takže...“ (Zahleděl jsem se na její bujné poprsí.)
R: „U něj jsem už byla.“
A: „A dobrý?“
R: „Ze začátku víc než dobrý. Ale pak jsem mu řekla pro které noviny dělám... a vyrazil mě.“
A: „Poslyšte, nechci vám radit, ale v takhle kratičké sukýnce a s hlubokým výstřihem riskujete, že vás někdo z Literu znásilní a zabije.“ (Naznačil jsem rozepínání poklopce.)
R: „Pan Kuti na mě včera volal z okna, že mě nejdřív zabije, a až potom znásilní.“
A: „Nebojte se, Kuti je jemný a vzdělaný, má rád legraci.“
R: „Raději jsem utekla.“
A: „A dámy jste zkusila?“
R: „Myslíte si, že když jsem z Šípového Blesku, že jsem úplně blbá? Vystudovala jsem žurnalistiku, abyste věděl! K ženským většinou chodí redaktor Vztyčený. Je velice úspěšný.“
A: „To je blbost. Možná u báby čurchlastky, ...sice taky chlap, ale tomu je to jedno. Že by hanele, střelkyně, Lori nebo Lilien??? Nevěřím.“
R: „Tomu klidně věřte. Tvrdí jim, že je z Literárních listů.“
A: (...no potěš... to je konec Literu.) „Tak pojďte dál, nestůjte mi ve dveřích. Říkala jste, že píšete pro Literární listy?“
R: (Usmála se.) „Ano.“ (Posadila se na gauč a vyzývavě přehodila nohu přes nohu.)
A: (Pohladil jsem jí koleno.) „Zabiju vás až potom,“ zašeptal jsem jí do ouška.
R: „Miluju... váš... humor...“ (Odložila si to málo, co měla na sobě.)
A: (Nedělal jsem si legraci.)