Pat a Mat.

Anotace: Jak jsme stavěli plot,aneb od nápadu k činu.

Dobrý den,povím vám zde příběh,který se skutečně stal,pracoval jsem tehdy jako pomocná síla na penzioně v Krkonoších,dole pod penzionem byla velká louka a asfaltové parkoviště kde bylo asi dvanáct železných sloupků se zabetonovanými pneumatikami na dolním konci,Vedoucí nám s kamarádem,uložil ůkol,měli jsme ty sloupy vyvalit po silnici nahoru,na tu louku,tam vykopat díry asi metr od sebe,a do těch děr vsadit sloupy,jenomže,komu by se chtělo valit sloupy hore kopcom,po silnici,když každý ten těžký sloup zatáčel,vždycky na tu stranu kam člověk nechtěl,tak jsme vymysleli způsob,jak dopravit ty sloupy nahoru,bez námahy.Měli jsme auto,takovou starou Dacii,kombi,jenomže jme neměli vozík,jediný vozík který byl k dispozici,byl vozík od sekačky,jenomže nešel k autu připojit,tak jsme to přivázali k autu řetízkem,no a na vozík jsme naložili sloupy,já jsem si sedl do kufru,a držel jsem oj toho vozíku a tak sem jistil přepravu,jenomže,jak jsme jeli po vyježděné cestě dolů k louce,vozík se odpojil,řetízek který to měl držet,rupnul,kára se odpojila,nabrala směr do příkopa,atam se převrátila,auto nemělo brzdy,a nakonec se zastavilo o zad,z motoru se čoudilo,protože tím nárazem jsme prorazili chladič,no a já? vzal jsem salto za vozíkem,kámoš na mě volal,držíš vozík?je všecko OK? bylo by kdyby se to neodpojilo.a pointa?došli jsme do garáže pro sekačku,zapřáhli vozík,naložili opět sloupy a horko těžko jsme se nakonec na tu louku přece jen dostali,ale byli jsme tak zmožení,že jsme na kopání nějakých děr neměli ani pomyšlení,inu,s humorem jde všechno líp.