Chyba na mým přijimači...

Anotace: .....tentokrát vážně radši bez anotace...s kritikou sem, čekám na ni...

....Ač často ve světě mimo realitu ( to když ubalí si jointa a je dokonale nad věcí), je opravdový a víc než skutečný. Ač na první pohled velmi silný- tak, že se ho kdekdo bojí- je ve své podstatě křehčí než kdokoli z nás. Křehčí o dost více než dívka, co kolem něj právě prošla a za kterou se tak okatě otočil. ( to když z jeho očí všechno vyprchává a na něj doléhá všechna ta tíha, se kterou neví, co má dělat a tak strašně moc ji chce něčím překrýt ). Ač může se vám zdát, že je smolařem a trochu smutnou troskou, je zároveň i životním vítězem.( jen....jen se nesmí schovávat za zavřenýma očima, nebo překrývat to něčím tvrdším než je "jen" zelená tráva )........

Seděl na lavičce s tím svým zvláštním výrazem ( pohrdavým, trochu smutným a tak trochu i zamyšleným). Čekal na kamarády...no spíš partu lidí se stejným zájmem. V jedné ruce držel cigaretu ( pohled by vám mohl sklouznout na zažloutlé konečky nehtů, které kazily jinak celkem slušný dojem) a v té druhé si pohrával s nožem. ( docela malým, na kterém měl snad úplně všechno). Díval se skrz stromy na skupinku dětí, které si vesele hrály. Pozoroval táty v hospodě, jak si pomalu vychutnávají pivo. Byl součástí toho všeho a přesto byl jinde.
Snad podvědomě vyryl do lavičky srdíčko, snad ho k tomu něco uvnitř nutilo. (I tohle už ho prozrazovalo).Viděl ji všude kolem sebe( až příliš živě), jak se směje...jak si naučeným gestem odhazuje pramínek vlasů, co jí padá do oči. Jak krčí nos, když se zlobí....a v neposlední řadě ji viděl v obětí toho....( raději nemá slov). Projel jím vztek, nezadržitelný...takový, že mít ho po ruce, přísahala bych, že by ho zabil. Uhodil do lavičky a docela dost se při tom odřel., nedal to na sobě znát....přihnul si z láhve rumu, která po celou tu dobu stála na zemi. ( a to rum jinak nepije).
Vstal, už nemohl čekat na kamarády...dneska ne. Byl až moc plný emocí, dnes by ho zraňovala sebemenší zmínka o tom, co se včera dělo na jejich oblíbené diskotéce po jeho zbabělém útěku.(a že by se o tom určitě bavili) Šel domů, zabouchl za sebou dveře a upadl na postel...snad díky zelené trávě, loku rumu se s ním všechno houpalo. Přemohl nutkání si něco udělat a se vším skončit ( se vším, ale především s tím zatraceným trápením). A pustil přehrávač s tím úžasným ploužákem...písničkou,kterou mu jako první pustila ona. Písničkou, která ho vždycky dokonale rozložila
Vzal mobil a naťukal zprávu o tom, jak strašně jí má rád, že snesl by jí modré z nebe, kdyby mu dala šanci ( ani sám nevěděl, kde ty hezká slovíčka vzal-on takový, takový....) a celé to odeslal. Jenže jasně mu dala najevo, že teď momentálně nemůže a vlastně ani nechce. Snad mohli by být kamarádi. Jenže....nabízet přátelství místo lásky je...je jako dát žíznivému chléb. Věděla to ona a on to tušil....
( Nechci psát to staré a otřepané....že si z toho smutku podřezal ruce.....rozhodně bych to už nikdy nenapsala...tohle ne. Jenže ona to byla pravda...tak se teda nezlobte)
Tisíckrát se podíval na displej...a po tisící se ověřil, že to, co napsala se nestačilo změnit. Láhev od toho ( hnusnýho) rumu byla už docela prázdná, takže ji rozbil....a....střepem, který rozhodně nepřinesl nikomu nic-natož štěstí, si přejel po zápěstí...až vytryskl tenký pramínek krve....
( teď by vám řekl, že je ten největší ubožák...ať odejdete a necháte ho...jenže pořád je tu....)
......Ač na obrázky s krví díval se často ( připadaly mu zvláštní a fascinující), když viděl krev na svém vlastním těle, zazmatkoval. Zachránili ho....( zachránili...a on si život ničí tím svým nadhledem,s drogou si připadá jako...jako někdo. Takovej borec-boreček).......a nikdo mu už nepomůže, i přesto je vítězem.....
ostatní jeho "kámoši" hledají peníze, které jim chybí.. ( na to jejich živoření...kdy chodí hlavou proti zdi)..on však stále ještě hledá lásku.....strašně moc po ní touží...potřebuje pohladit...přes všechny ty kecy...vážně potřebuje....a myslím, že ještě není všechno ztracené...(už to vidím).....
..jen ještě vydrž...než si v hlavě přeprogramuju, že nechci prince, že mi stačíš ty...když mě máš rád!
( chyba je na mým přijimači......)