Neodcházej!!!Zůstaň! Nesmíš mě tu nechat samotnou! Nesmíš odejít!
Křičela jsem, ale ty už jsi byla pryč. Zmizela jsi z mých očí, ale v srdci zůstaneš navždy.
Byla jsi pro mne vším. Vyrůstala jsem po tvém boku. Učila jsem se od tebe a ty ode mě.
Kdo bude teď mým učitelem? Kdo?!! Ptala jsi se vůbec?! Ne, nezáleželo ti na mě.
Nepomyslela jsi nato, jak mi bude, až se dozvím, co se stalo.
Myslela jsi jen na sebe!!! Nenapadlo tě, že jsou lidé, kterým budeš chybět.
Neodpustím ti, že jsi udělala to, co jsi udělala. Neodpustím sama sobě, že jsem tě nedokázala uhlídat před tím, aby sis píchla tu smrtící dávku…
No, tohle je zajímavé téma a šlo by na to napsat mnohem víc, než jsi napsala ty. Asi bych očekávala větší vtažení do děje, což se nestalo. Protentokrát "jen" dobré.
09.08.2007 21:51:00 | Sokolička
Je vidět že to jde od srdce... od srdce, které je tou ztrátou hodně raněné
08.08.2007 18:20:00 | TerA
Chjoo.. jde z toho cit, je hrozný, když se něco takového stane. Já osobně jsem sice nic takového nezažila doopravdy, ale ve světě fantazie jsem se s tímto vším setkala. Ve svých i cizích povídkách. Je to pěkné.. smutné..
07.08.2007 15:06:00 | -Jojo-