Není ryba jako ryba
S rybařením je to těžké.
Totiž myslíte si, že máte na udici kapra a než se nadějete může to být třeba štika, nebo cín. A vy koukáte do té němé tváře a přemýšlíte jak se vlastně takový cín připravuje a vono je to vlastně úplně jedno, protože nakonec se stejně rozhodnete hodit toho němého živočicha zpátky do vody. A je to takový ten pocit, že jste udělali správnou věc.
To jste ještě ale nevěděli, že tohle nebyl jen tak obyčejnej kapr, nýbrž ryba, ze které se připravuje suši. A kdyby jste věděli, že v Japonsku by vás za takovou rybu vyplatili zlatem, nebo váš třeba provedli jablkovým sadem, kde kvetou i magnólije asi by to ta ryba houpající se na udici měla spočítaný.
I když vůbec neměla zlatou barvu, tak to slastné žbluňknutí, které označovalo jak se za ní zavřela voda, bylo doprovázeno přáním. To jenom tak, co kdyby náhodou. Co kdyby to zrovna teďka náhodou vyšlo.
A tak tam stojíte na břehu toho odpornýho, špinavýho, učvachtanýho rybníku a přitom jste ve Finsku. Je to jedno oni totiž finský ryby stejně neuměj česky.
A jediná ryba, která umí čarovat je ten náš českej kapr. A co na tom, že neumí finsky.
Až budu chlapům vyprávět, tak byl alspoň táááákhle velkej a ruce budu šponovat, jako na skřipci. a chytil jsem ho na žížalu z našeho kompostu né na nějákou obyčejnou housku. On to byl totiž šlechtic a ty si přece vybíraj.
Mohl to být třeba Král obláčkové zátoky, nebo nejlepší přítel mořského koníka.
Ba ne Finsko je hrozně daleko. Tak tam pojedem až zejtra. Ale né na ryby ! Mě už to rybaření totiž vůbec nebaví.
Přečteno 359x
Tipy 1
Poslední tipující: Gracia
Komentáře (3)
Komentujících (3)