- - nemá název - -

Anotace: Jen tak tupě zírám do stropu, slza mi stéká po tváři a já přemýšlím, zda to byl sen nebo skutečnost. Myslím, že to musel být sen. Něco tak krásného na tomto světě prostě nelze potkat.

Dnes se mi o tobě zdálo. Já jsem opětovně předstíral, že tě vůbec neznám a že tě nevidím. Dělal jsem to proto, abych přede všemi, ale hlavně před sebou, utajil, jak moc tě miluji. Jak to jediné na co myslím, jsi ty. Jak to jediné o čem sním je, že tě budu držet v náručí. Naberu do plic vůni tvých vlasů, ucítím tvou hebkost celého těla, uslyším jak ti bije srdce, jak ti v žilách proudí krev, pohledem na tebe budu přímo omámen a budu tě moct líbat a líbat a svírat ve svém náručí. Z celého srdce bych si přál zažít tento okamžik a dal bych za něj naprosto vše. Dal bych vše pro to, abych mohl být zase s tebou.
V tom snu si se na mne dívala a já neustále uhýbal pohledem, aby nebylo vidět, že to jediné co pozoruji, jsi ty. Nevím o čem ten sen byl, nevím co, kde, kdy, jak a proč. Jediné co vím je to, že jsi ta byla. A díky tobě si ten sen stále pamatuji. I v tom snu jsem si přál, mít tě u sebe, poněvadž to by pro mě byl nejšťastnější okamžik života. Chtěl bych to všechno vrátit zpět a chtěl bych se vrátit k tobě. Na to je už ale příliš pozdě. Já vše zničil a já tedy musím nést následky, které jsem způsobil.
Vzpomněl jsem si na to, kdy jsem se s tebou loučil. Kdyby dnes za mnou někdo přišel a řekl mi, že jsem se tehdy dopustil velezrady, za kterou zasluhuji pouze a jedině smrt, sklonil bych hlavu a čekal bych na smrtelný úder. Byl jsem hlupák. Byl jsem velký hlupák. Dnes bych takovou chybu doufám už neudělal. Být s tebou bylo krásné. Vždy jsem se k tobě rád vracel, a když jsem tě neměl u sebe, byl jsem jak bez duše. Jak přesýpací hodiny, ve kterých není písek, jak člověk, ve kterém není život. Moc mi tu chybíš.
Celý den jsem na tebe myslel. Měl jsem tě pořád před očima a mám tě tam i nyní. Ať se hnu kamkoliv, všude tě nacházím. Ve škole, doma, na náměstí, v tramvaji, v metru, v parku, na kole v polích i ve snech. Všude tě vidím, všude tě cítím, stále tě slyším a pořád na tebe myslím. Nemůžu se toho zbavit, ale já se toho hlavně nechci zbavit. Miloval jsem tě a miluji tě tak jako nic jiného na světě a za to stojí i zemřít. Je krásné zemřít ve jménu lásky a proto tě chci stále milovat. Jednou, až zemřu, budu moci všude vyprávět, že ve chvíli smrti, to jediné co jsem měl na jazyku, co mi skákalo před očima, co bylo v srdci zabodnuté jako střep, to jediné co jsem v mysli měl, jsi byla ty. A tak zemřu sice zklamaný, ale šťastný. A věř mi, pokud si na tomto proklatém světě budeš připadat někdy naprosto sama, opuštěná od vše živého, nebudeš mít pravdu. Na tomto světě, či mimo něj, bude vždy jeden člověk, který pro tebe bude ochoten udělat cokoliv, co si budeš přát. Ten člověk tě totiž miluje víc než vše ostatní. Ten člověk jsem já.