Kdo že to jsem? (3. část)

Anotace: Trocha idealiky..

~ Je zvláštní po tak dlouhé době zase stát ve svém bytě, který ale ani nevypadá jako váš. Je nově přestavený a zrekonstruovaný a.. a asi má i nové majitele. Tak co já tu vlastně ještě dělám? ~
Pomalu jsem už byla na odchodu, když jsem uviděla ventilaci.
~ Možná tu jsou ještě ty fotky ~
/Gabriello nedívej se tam/
"Nemůžeš mi zakazovat podívat se na MÉ fotky."
/Gabriello../
Pomalu jsem odšroubovávala šroubky a.. balíček s fotkami je stále na svém místě. Tak alespoň něco.
/Gabriello nekoukej se na ty fotky./
"Proč?"
"Proč mlčíš, když se tě ptám? Snad se můžu kouknout na moje věci."
Pomalu jsem prohlížela fotku po fotce..
"Aron.. Chealse, kdopak si vzal mou malinkou boxerku Chealse..? Dále já.. Počkat proč mám rozmazaný obličej?"
/Vidíš Gabriello, já ti to říkal./
"Co to má sakra znamenat?"
/Má tě to dovést k pravdě./
"A co je to za pravdu?"
/Buď trpělivá Gabrielo../

---

U jedný fotky byl přiložen papírek s blízkou adresou. Možná, že kdybych věděla, co to je za místo, nidky bych tam nešla. Studená zeď a železná brána mě vítaly už z dálky. Prošla jsem skrz hřbitovní dveře a nevěděla co dál mám hledat.
Chození na hřbitv mi nikdy nedělallo radost a nyní v podvečer jsem se opravdu necítila dobře, ale nějak to místo dodávalo kouzlo celému tomuhle divadlu. Došla jsem na rozcestí těch malinkých cestiček a v hlavě mi naběhla předpokládaná otázka "Kam teď", ale byla naprosto zbytečná, neboť nohy by mě stejně neposlechly. Šli jak sami uznali za vhodné. Nemohla jsem s nimi ani pohnout, ale hýbala jsem se z místa na místo. Copak se vznáším?

/Tady jsi Gabriello./
"Co.. co tady dělám?"
/Vidíš ten prázdný hrob před sebou? Ten je tvůj./
"Ty mě chceš zabít?" Najednou se mě zmocnil strach a chtěla jsem utéct, ale.. nemohla jsem.
/Ne to ne, a ikdybych chtěl, stejně by se mi to nepodařilo. Ty už jsi mrtvá Gabriello. Ty jsi jen odmítla zemřít./
"To.. nemůže být pravda"
/Ano je. Vzpomínáš na noc, kdy jsi v kuchyni viděla světlo? To byl oheň Gabriello. Veliký požár způsobený přítelem. Ale nebylo to úmyslné. Nechtěl vás zabít./
"Ale vždyť to byl zloděj. Co ty obrazy?"
/Byly vedle v krabici. Měli jste se stěhovat. Vzpomínáš si?/
"A.. ale.. Já nemám co říct."
/Ty už nemáš mluvit. Ty máš jen.. odejít./