Do you remember?...Vzpomínáš?...

Anotace: Krátká povídka...(pro zasvěcené dušičky)kdo nezná postavy nevadí můžete si je třeba představovat :).Ai je vymyšlená...nikdy nebyla...

,Ai'=japonsky láska (Gaarovo tetoo na čele)
kunai=házecí nůž
kunoichi=ninja žena
chakra=síla na ovládáni ruzných bojových technik

† Vzpomínáš? †

,,Vzpomínáš? Na to jaké to bylo,na to jak jsem se potkali?"
,,Jak bych mohla zapomenout?"
,,Já jsem byl vždycky to monstrum, ty jsi byla ta krásná,milá a vždy usměvavá."
,,Pro mě si nikdy nebyl monstrum..."
,,Vzpomínáš byl jsem na tebe tehda zlý..., ale ty ses nedala odbít."
,,Vzpomínám..."
Rudovlasému ninjovi sjely po bledé tváři dva potůčky slaných slz.
,,Potom jsem seděl na střeše domu a ty si za mnou přišla,koukali jsme na hvězdy...Vzpomínáš?"
,,Ano,bylo to tak krásné..."
,,Po několika dnech jsme spolu začali chodit..."Odmlčel se v náporu hořkého pláče..,,...byla jsi tak krásná..."
Vzlykal bolestí v srdci.
,,Ty pláčeš? I v slzách je síla..."
,,Vzpomínáš? Pak mi byl poslán ten strašný dopis..."
,,Gaaro, přece by si nevzpomínal na tohle?!"
,,Řekli mi, že mě chtějí zabít..., byl jsem tvrdohlavý..."
,,Ale já tě mám ráda..."
,,Vzpomínáš? Chtěla jsi mi pomoct a já...ti řekl že už tě nemiluju...ze strachu.."
Zase hlasitě vzlyknul a po tváři se řinulo stále více slz.
,,Vzpomínám si...,ale věděla jsem, že to není pravda..."
,,Ai...tolik jsem tě miloval..."
,,Však já tebe taky a stále miluju..."
Gaaru pohladil po tváři studený poryv vánku,jako by se ho dotknul duch....
,,Chtěl jsem s nimi bojovat...tys to věděla...já hlupák..."
,,Neber si to tak..."
,,Po několika hodinách.."odmlčel se, vzlyknul a sklonil hlavu až mu rudé vlasy spadly do čela...,,...mi došla chakra,písek už mě vůbec neposlouchal...věděla si to. Vzpomínáš?"
,,Nepokračuj prosím..."
,,Já...stál jsem a čekal...čekal na svou smrt,když najednou jsem měl před očima černo...a ucítil vůni tvých vlasů..."
,,Gaaro.."
,,Myslel jsem...že jsem mrtvý..."znovu hlasitě zavzlykal...,,...ale to černo...byly tvé dlouhé černé vlasy..."
,,Už dále nepokračuj..."
,,Bezvládně jsi padla k zemi...uviděl jsem...ty hloupé čtyři kunaie,které tě připravily o to nejcennější co si měla.."
,,Byla cennejší věc než můj život...by jsi to ty!"
,,Když jsem spatřil tvou krev, dodalo mi to sílu...ale né tu normální...tu kterou získáš strastí a vztekem."
,,Gaaro...tohle už je přece pryč...daleko od nás dvou."
,,Zabil jsem je...setřel slzu stékající po tvé dříve usměvavé...tváři.Vzpomínáš?"
,,Bohužel.."
,,Nikdy...nikdy nezapomenu na tvé oči plné bolesti a ta dvě...dvě poslední slůvka...tak krásná že mi úplně vyrazily dech...stejně jako když jsem poprvé spatřil tebe...řekla jsi mi tehdy ,miluji tě' nikdy předtím si se mi to neodvážila říct."
,,Odpust.."
,,Vzpomínáš?"
,,Ano.."
,,Umřela jsi mi v náručí,nebyl jsem schopen tě zachránit...hloupé čtyři kunaie!"
,,Stačí.."
,,Probodly tvé už tak zlomené srdíčko, namísto toho mého...!!!"
,,Stačí,prosím..."
,,Proč si životem tak cenným jako je ten tvůj,zaplatila namísto toho mého...bezceného?"
,,Miluji tě, a to k tomu stačí.."
,,Proč? Proč ty? Tak veselá a učenlivá kunoichi.Proč?"
,,Už jsem ti to řekla..."
,,Proč si tam ty hlupáčku skočila?"
,,Nemohla bych se dívat nato jak umíráš.."
,,Vzpomínáš si na to?Ai...TAK VZPOMÍNÁŠ?"
Vykřiknul Gaara a rukou prudce praštil do stromu o který se opíral až v něm udělal velkou díru.Studený vánek odfoukl rudé ninjovy vlasy z čela.
,,Gaaro,pro mě si byl vždycky to nejcenější.."
V tom se v lese objevili Temari a Kankuro.
,,Neměli bychom něco udělat? Takhle se trápí už celý rok od smrti Ai."
Zeptala se lítostivě Temari.
,,Gaara si nikdy nepřipustí, že potřebuje společnost..."
,,Ale jsme sourozenci musíme mu pomoct!"
,,Jak chceš."
Oba se připravili jako že jdou náhodou kolem.
,,Gaaro!"
Vykřikla nadšeně a se smíchem od ucha k uchu na něj mávala Temari.
,,Nejdeš se s náma projít, můžeme si promluvit."
Dodala pak.
Při jejím nadšeném výrazu si Gaara znovu vzpomněl na krásnou Ai, taky byla vždycky takhle veselá.
,,Děte pryč! Nikoho nepotřebuju!"
,,Ale Gaaro my..."
,,Zmizte!"
Temari a Kankuro se teda zklamaně odporoučeli.
,,Je to špatné Kankuro, náš malý bratříček je na dně.Pořád si takhle povídá sám se sebou..."
,,Nemůžeme nic dělat, docela ho i chápu..."
,,Já taky! Ztratit lásku musí být těžké..."
Gaara dále u stromu oplakával svou milovanou Ai. V dlani držel červenou stužku.
,,Ai..vzpomínáš, spadla ti z vlasů, když jsem si tě polomrtvou bral do náručí..."
,,Gaaro,všichni o tebe mají strach..."
,,Nepřestal jsem tě milovat."
Podíval se na kříž před sebou,pod ním byla fotka usměvavé Ai.Proudy slz nebraly konce.Ai Gaaru dlouze políbila na rty...

Nechávám otevřený konec...