Iluze

Anotace: Když je někdo dál, než se může zdát. http://www.youtube.com/watch?v=FkFB8f8bzbY

V pokoji byla tma. Jedině pár svíček na stole poskytovalo alespoň trochu hřejivého světla. Po pokoji tančily stíny. V mihotavé záři svíček stála dívka v černých šatech. Byla sama. Pomalými kroky se pohupovala do rytmu teskné melodie. Zavřela oči a oddala se představám. Neviděla jeho tvář, ale byl jí přitom tak známý... tak blízký... Tančila s ním, hudba k ní doléhala jen z velké dálky a přitom vnímala každý tón, jenž jí prostupoval tělem a vnikal do nejzazších koutů její mysli. Věděla, že on někde existuje a čeká na ni. Tančila s ním a doufala, že to tak bude navěky.
Píseň pozvolna pohasínala jako plamen svíčky na stole. Blížila se poslední nota. Cítila jeho ruce na svém těle. Chtěla ho vidět. Musela ho vidět! Musela se přesvědčit, že to není jen sen, jen iluze. Přece s ní tančí, dotýká se jí!
Otevřela oči. Dozněl poslední tón. Před sebou viděla jen opuštěnou křeččí klec. Při hře světel se mohlo zdát, že se v ní zvířátko stále hýbe. Ale byl to jen klam. Nikdo tu nebyl. Jen dívka v černých šatech stojící uprostřed pokoje s hlavou svěšenou a zrakem upřeným do země. Bylo ticho. Jedna ze svíček zhasla. Dívce po tváři skanula černá slza.