Parodie "Cullens family"

Anotace: Taková menší oddechovka, parodie na velice rozšířené a oblíbené Twilight. Můj odpor k Alici je zřejmý :D.

Sbírka: Jednorázovky

Alice: posedlá nakupováním, jak jinak :)
Carlisle: posedlý nenakupováním a nesnášející růžovou
Edward: posedlý utahováním si z ostatních a auty
Emmett: posedlý utahováním si z ostatních – obzvlášť z Edwarda
Jasper: utlačovaný člen rodiny
Rosalie: posedlá sama sebou
Esme: jediná normální?

Doma:
Alice (po sto dvacáté): Prosím, pojďme nakupovat…
Carlisle: Prosím, nech nás žít… teda, existovat…
Alice: Co vám dělám? Vy mě nenecháte žít! Já chci nakupovat, já už to nevydržím…
Edward: Absťák, ségra?
Alice: Jo!!
Jasper (mumlá si stranou od ostatních): Proč já, proč já…
Esme: Zlatíčka, hlavně se nehádejte, tak pojedeme na nákup, nezabije vás to, ne?
Emmett: Jak by nás to mohlo zabít, když už smrt máme za sebou? ^.^
Carlisle: Se mnou nepočítejte! Mě do obchodu nedostanete!
Alice: Pojeď, nebo Ti koupím růžové ponožky, tati! Ale to vlastně není zas tak špatný nápad… růžová by Ti slušela… a sestřičky v nemocnici by se za Tebou otáčely víc než teď…
Esme: Carlisle, jedeš s námi. Víc zamilovaných dopisů a zpráv než nyní bych nesnesla.
Carlisle: Zas tak moc jich přeci není… přečkám cokoliv, než abych musel nakupovat!
Esme: Ale já ne. Jedeš a basta. (odtáhne ho do auta a zavře)
Alice: Skvěle! Můžeme jet! (běží do auta a sedne si na místo řidiče)
Edward: Tak to ani náhodou, ségra, řídit nebudeš. Jak se tak těšíš, ještě bys to švihla do stromu… a co chudák auto?
Alice: No dobrá, ale pospěš si! (netrpělivě si přesedne na místo spolujezdce)
Edward: Jasně, jasně…
(zbytek rodiny nastoupí do auta, Carlisle se krčí u okýnka a má zmučený výraz, stejně a nebo možná ještě víc než Jasper)

Před obchodem:
Alice: Tak pospěšte si! (vyskočí z auta)
Emmett: Klidni se, kolem jsou lidi.
Alice: No jo, no jo, ale i lidi chodí rychleji než vy, kde se pořád flákáte? (oproti ostatním jde dva metry napřed)
Edward: Vždyť už jdeme…
(Rosalie jako poslední vystoupí z auta a práskne dveřmi)
Edward: Rosalíno, co si to…! To auto to bolelo! Vždyť mu otřískáš lak!!
Rosalie: Klid, brácha, je to jen auto. Spíš by Tě mělo zajímat, zda jsem v pořádku já, ne?
Edward: Je mi fuk, zda jsi v pořádku, ale můj milášek… (zarazí se, poslední slovo mu vyletělo z pusy omylem)
Emmett (vyprskne smíchy): Milášek? Z Edwarda se stal… Glumíšek? (chytne naprostý záchvat smíchu)
Alice: Budete dál řešit tyhle nesmysly, nebo už konečně půjdeme??
Carlisle: Já je klidně budu řešit dál…
Alice: Jazzi, pojď alespoň Ty… (čapne ho za ruku a vtáhne do obchodu)
(Jasper si mumlá cosi o neférovosti, nespravedlnosti a o tom, jak těžký má v životě úděl)
Edward: Ticho, Emme! (pohladí auto po kapotě) Jsi v pořádku?
Emmett (hlubokým hlasem parodujícím auto): Ano, jsem, ale Tvůj milovaný bratříček si zasluhuje Tvoji pozornost! (další záchvat smíchu)
Edward: Tohle není legrace! A má mnohem hezčí hlas než Ty.
Emmett: Ty mi chceš tvrdit, že to auto… má hlas? (smíchy se svalí na zem)
Edward: Proč by ne?
Emmett: Ještě jsem ho neslyšel.
Edward: Stydí se! Jindy je určitě mnohem upovídanější!

Mezitím v obchodě:
Alice: Ale notak, Jazzi, prosím Tě, vyzkoušej si to tričko!
Jasper: Já nechci! (zoufalý hlas)
Alice: Bude Ti slušet, uvidíš…
Jasper: Stejně tak i těch dvacet triček, co už jsem si vyzkoušel, a Tys je zamítla! A vždyť už máme vybraná tři trička, to nestačí? (pohled ve stylu ať-už-mi-dá-pokoj)
Alice: Ne, to doopravdy nestačí! (běží pro další tričko)

Zpátky před obchodem:
(Edward se už pět minut dohaduje s Emmettem, zda auto může mít hlas)
Edward: Tato hádka je zbytečná, hloupější ustoupí. Ustup!
Emmett: A potrefená koza se vždycky ozve, co? Ustup Ty.
Edward: Dobrá, moudřejší ustoupí, ustupuju.
Emmett: S Tebou je to někdy k nevydržení, Ty a ta Tvoje úchylka na auta…
Edward: Závidíš, co? Ty úchylku nemáš, ale chceš!
Emmett: Já mám úchylku, Rose, nebo ne?
Rosalie: Samozřejmě že máš! Tu nejlepší… (najde v kabelce zrcátko a urovná si vlasy)
Edward: No jo, paní já-jsem-ta-nej…
Rosalie: Kde?? Kde? Kdo to o sobě tvrdí? Musím ji najít a vyvést z omylu, že mi omylem krade titul…
Edward: Jako bych to neříkal. (ironický úšklebek)
Emmett: No co, lepší než Tvoje auto.
Edward: To nikdy!!
Rosalie: Kde-kdo a kde-co je lepší než auta…
Edward: No dovol! (zaskučí)
Rosalie: Ale nic není lepší než já. ^.^
Emmett: Samozřejmě.
Rosalie: Díky, že souhlasíš, i když můj vlastní souhlas pro mě má, pochopitelně, mnohem větší význam…
Esme: Zlatíčka, nechci vás rušit, ale vážně nemůžete jít za Alicí do obchodu? Chudák si nemá s kým užívat svojí záliby…
Emmett: Mě teda napadá jedna… „záliba“, kterou si může užívat jedině s Jasperem. :D A s ním teď je… (zakření se)
Edward: Achjo, Ty ses té sexuální výchovy neměl zúčastnit… Tvoje myšlenky jsou někdy doopravdy nesnesitelné.
Esme: Proboha! Vždyť jsou v obchodě plném lidí! Snad nemyslíte, že by… v kabince…
Carlisle: Myslím, že je to rozumnější než nakupovat.
Esme: No vy jste teda rodina…
Carlisle: Drahá, Ty jsi součástí naší rodiny.
Esme: To mi nepřipomínej!
Edward: Ale ne, proč by nemohli? Jen ať si se užijí…
Esme: Edwarde!! Tyhle řeči v mojí přítomnosti neměj!
Carlisle: Synu, uvádíš matku do rozpačité situace, kroť se.
Emmett: To bys měl říkat Jasperovi! Kdo ví, co teď dělá…
Jasper (vyběhne z obchodu a za ním se nesou zlostné výkřiky): Pomozte mi! Já už tam zpátky nechci! Už nikdy nechci vidět žádný obchoďák!
Emmett: Aha. Tak to asi nedělali… to, co jsem předpokládal. (zklamaný výraz)
Rosalie: Víš, všichni kvůli… tomu nemusí bourat domy. Jako my. (šibalský úsměv)
Esme: Nechte těch řečí, vážně!
Edward: Emmette, přestaň vzpomínat!
Emmett: Cože? Ehm, jasně, promiň… (nervózně se ošije)
Alice (vyběhne z obchodu jako předtím Jazz a tváří se rozzuřeně):
POJĎTE KONEČNĚ NAKUPOVAT!