Jmenuji se omyl

Anotace: Je tu pokračování mého nedávného příběhu…

Po asi roce se Lucka zamilovala do úžasného kluka jménem Martin, znala ho ze školy. Nejdřív byli jen kamarádi, ale pak se do něj zamilovala. Byla šťastná, že zapomněla na Petra. Našla konečně někoho, koho milovala celým svým srdcem. Nechtěla ho ztratit. Jenže asi po třech měsících chození s Martinem si začala znovu psát s Petrem. Docela si i po tak dlouhé době rozuměli. Jenže jednoho dne ji Petr začal psát, že chce všechno smazat a začít od znovu. Lucka byla šťastná za tyto slova, protože na ně čekala celý ten dlouhý rok. Ale zase na jednu stranu nevěděla co má dělat, protože měla Martina. Jakoby neměla málo problémů s těma dvěma, do toho se jí ještě přimíchal další klučina ze školy, který se jmenoval Jakub. Lucka z toho měla hlavu nafouklou jako balon a už vůbec nevěděla, co má dělat. Nejradši by někam odjela a počkala, až se to všechno uklidní. Martina milovala nadevše, Petr jí lákal, protože věděla, že k němu stále něco cítí a u Jakuba jí naopak lákala ta možnost poznat nového člověka. Zkrátka měla v hlavě velký zmatek. Pořád si říkala, že Jakub na ní bude mít víc času, než Martin, který se jí skoro vůbec nevěnoval.
Asi po třech dnech psaní s Petrem na ICQ a po SMS se odhodlali jít spolu ven. Dali si sraz na Petrovi velmi blízkém a oblíbeném místě. Když Lucka dorazila na místo Petr už tam na ni čekal, byla na něm značně znát nervozita. Lucka pozdravila Petra nesmělým pozdravem. On jí pozdrav opětoval. Přisedla si k němu na lavičku a mlčeli. Asi po půl hodině trapného ticha se Lucka začala smát, ani nevěděla čemu, nejspíš chtěla zarazit to trapné ticho. Petr ji začal lechtat za záměrem, aby ji mohl obejmout. Objímali se celé hodiny a zase u toho mlčeli. Petr si ji každou chvíli pevně přitiskl a Lucka cítila, že ji nechce pustit, že jí má pořád rád. Byla šťastná, že cítí zase jeho tělo blízko sebe. Měla radost, že cítí jeho vůni. Byla ráda za to, že ho má ve své blízkosti, že ho má v tu danou chvíli jen pro sebe. Po chvíli objímání mu dala jen takovou letmou pusu na krk. Jen se na sebe podívali a dali si dlouhou a vášnivou pusu. Po té se začali líbat. Pořád se sebe chtěli dotýkat a nepustit se. Za celou dobu řekli jen pár slov. Někdy k večeru, když už se stmívalo, Lucka musela domů. Petr jí nechtěl pustit a stále ji přesvědčoval, ať jde domů až dýl, ale Lucka prostě musela domů.
Při cestě na autobus domů si uvědomila, že podvedla svého nynějšího přítele Martina. Byla na sebe naštvaná, ale zároveň šťastná. Hned jak přijela domů napsala Petrovi, jak byla ráda, že ho zase po tak dlouhé době viděla a, že už ho nechce nikdy ztratit. Po tomto dni věděla, kterého chce, chce Petra.
Druhý den Lucka odvolala schůzku s Martinem, protože si myslela, že bude teďka většinu času trávit s Petrem. Ale opak byl pravdou. Petr na ni neměl čas, tak jak by si představovala. Po dlouhém přemlouvání sama sebe napsala Jakubovi, jestli by s ní nešel ven, ten jak jinak souhlasil. Popovídali si a poznali se možná o trochu blíž. Večer pak na ICQ přiznala Martinovi, že byla venku s Jakubem. Martin byl naštvaný, protože na Jakuba značně žárlil. Další dny Lucce neodpovídal na smsky ani na nechané vzkazy na ICQ.
Asi po třech dnech co byla venku s Petrem, jí taky přestal odpovídat, nevěděla co se děje. Asi po chvíli stěžování kamarádce, jí kamarádka navrhla, že Petrovi napíše a zeptá se ho. Lucka se od kamarádky dozvěděla, že ji Petr řekl, že to co se stalo v pátek, cítí jinak, prý to cítí jako omyl. Lucka byla najednou naštvaná na celý svět, celý hodiny probrečela. Na jednu stranu k Petrovi stále něco cítila, ale na jednu stranu ho zase nesnášela a nejradši by mu vpálila několik facek.
Neměla ani Petra ani Martina, za to jí pořád psal Jakub, ke kterému nic necítila. Měla ho ráda jen jako kamaráda. Po dalším zklamání s Petrem se to i nadále zkouší napravit s Martinem. Ovšem na Petra nikdy nezapomene! Z jejího vypravování je jasné, že lidi se nemění. Svině zůstává sviní a dobrák zůstává dobrákem.