Pianista

Anotace: Doba: 20.století Postavy: Pianista, muž Prostředí: starý dům pianisty Omezení : žádné Tato povídka nejpíše nemá děj, ale i tak by jste si ji mohli přečíst.není dlouhá :)

,,Život ti utíká před očima, je ti už pětašedesát let a pořád sedíš u klavíru a hraješ"

,,Hraju"

,,Ale proč?, život není pouze piano, vzpamatuj se člověče"

Muž oblečený v bílé košili, černé vestičce zapnuté na jeden knoflík, v jejíž kapsičce byl zasunutý bílý kapesník s vyšitými iniciály jeho jména, se otočil.Otočil se na může opodál, křečovitě se usmál a kapesníkem si otřel kapičky potu z čela.

,,Pro mne ano"

,,Vždyť tu jsi téměř sám, nikdo tě neposlouchá, nikdo neocení tvou práci, tak proč hraješ? Zbytečně."

,,Hraji pro ni" s náprsní kapsy za kapesničkem , který pečlivě poskládal, fotku své ženy.,,Vlasy jako záře slunce..."

,,Oči jako světlé nebe" muž stojící opodál se usmál. ,, Je toho na tebe příliš, doktor ti říkal že máš odpočívat.Běž i lehnout."


,,Ještě ne, musím hrát, ona mne slyší"


,,Ona je mrtvá, neslyší tě"


,,Poslouchá jak hraju, já to vím.Líbí se jí to.nesmím přestat"


,,Jenže jsi nemocný, běž si lehnout ! "


,,Ale já musím hrát" otočil se zpátky ke klavíru.Odkašlal si.Jenže pouhé odkašlání se změnilo v dávivý kašel.Přiložil si kapesník k ůstům, který byl za chvíli potřísněný krví"


,,Jsi v pořádku? , nemám zavolat doktora?


,,Nikomu nevolej prosím"


,,Ale..."


,,Jsem v pořádku"


,,Ale..."


,,Brzy se uzdravím a pak si společně můžeme zahrát" položil prsty na klávesy a začal hrát.


,,Je tu zima a začíná se stmívat, běž si lehnout.Tohle ponocování ti také nedělá dobře"


,,Prosímtě už běž, chci být chvíli sám"


,,Mám o tebe starost"


,,Není třeba, běž už"


Muž odešel a pianista se zahleděl na fotografii své ženy.,,Chybíš mi " povzdechl si a pokračoval ve hře.


,,Už brzy budeme spolu" po tváři mu stékaly slzy ,,uvidíš"


***

,,Já věděl že na tomhle světě už dlouho nebudu" půjdu za svou ženou.Pianista ležel na své posteli a okolo něj stáli doktoři.


,,Říkal si, že se uzdravíš, a že spolu budeme hrát, ty nesmíš zemřít" muž se díval jak jeho nejlepší přítel umírá, jak jej ztrácí.


,,Půjdu za svou ženou" pianista zavřel oči a usmál se.Vzpomínal na chvíle strávené s ní.


,,Dal si mi přeci slib ! " zakřičel muž a z očí mu vytryskly slzy


Pianista pohlédl zakalenýma očima vzhůru a z ůst mu vylétlo nevinné promiň a vydechl naposled.