Léto v Paříži

Anotace: Dobré dva, tři roky stará "povídka" psaná za zvůků geniálního hudebního skladatele Yanna Tiersena. Jako u většiny mých textů zde vyjadřuji mé pocity, takže hlubší významy v mých úvahách nehldejte.Možná však tenhle styl někomu vyhovuje.

Dusno k zalknutí.Jen vlhý dotek trávy a pohled na modré nebe plné bílých mráčků mne uklidňuje.Procházím se veselými uličkami Paříže.Ze všech koutů hraje stejná písnička,ta kterou miluji.Jako by věděli co mají hrát.Dívám se do výloh prázných obchodů a představuji si,jaké by to mohlo uvnitř vypadat.Modrý ubrus a bílé zácnony,Dřevěná stolička s poprýskaným lakem stojící u hnědého stolu.Na stole váza s velkou kyticí plná lučních květin.Pampelišky,vlčí máky,květina hraje všemy hřejivými barvami.A ano proutěná truhla a v ní staré knihy,dopisy a pohlednice.A také dřevěná postel zdobena malými,sic nádhernými vzory.A velká načechraná deka,která láká ke spánku.A kuchyně.Dřevěná kuchyňská linka.Dřevo voní novotou a nádobí se jenom leskne.Jídelní stůl je velký a prostorný.Je prostřen velký kostkovaným ubrusem.Na stole leží také váza ve které je pouze jedna malá květinka.Sedmikráska.Malá a nádherná.Lístečky poskládaná vedle sebe,nelze jich ani zpočítat.Venku před obchodem by se rozdávala zmrzlina.Nikdo by neplatil.Mnoho příchutí by lákalo ochutnat všechny.Oříškovou,nebo čokoládovou posypanou kakaem.Kousky čokolády by se rozplývaly na jazyku rychle,ale pořád by jsme cítili tu sladkou chuť.Zahrada celá posetá sedmikráskami.Uprostřet bezi dvěmi stromy natažený houpací síť a o kousek dál malá studánka...Škoda že to je všechno pouhopouhý sen...