Příhoda z knihkupectví
Příhoda z knihkupectví
Příhoda z knihkupectví
V městě X je naproti nádraží malé knihkupectví. Má tam několik regálů rozdělených dle tématiky ( beletrie, historie, filosofie etc. ). Nahoře je nevelký ochoz plný regálů. Na stropě jsou větráky v podobě 2 vrtulí. Jsou tam celkem čtyři zaměstanci - tři muži a jedna žena. Té je okolo šedesáti, první z mužů je kolem padesáti a těm dvou táhne na třicet.
Jednoho parného dne byli vrtule puštěné na plné obrátky. Jedna z nich se však malinko uvolnila, takže to vypadalo, jako by se měla každou chvíli uvolnit úplně a někomu něco udělat - div né useknout hlavu. Knihkupkyně tedy zavolala na služby ( správu zabívající se těmito věcmi ). Vytočila číslo : " Dobrý den, tady Večeřová. Mohla bych mluvit s panem Václavíkem ?" Ale samozřejmě, hned Vám ho předám", ozvalo se na druhé staně. " Dobrý den, paní Večeřová, tady Václavík. Co pro Vás mohu udělat ?" Pane Václavíku, uvolnila se nám jedna vrtule z větráků. Mohl byste k nám někoho poslat, aby se na to podíval a opravil to ? " Ale samozřejmě. Pošlu k Vám Nováka, " řekl Václavík a zavěsil. To byl konec rozhovoru.
Než se dostavil opravář, tak přišel jeden zákazník. Kouknul na vrtuli a povídá : " Stačilo by, když by se přitáhl dolní šroub. Pak si to sedne a bude to v pořádku. A když né, tak stačí přitáhnout ten horní a je to. "
Opravář se dostavil zhruba za čtrnáct dní. Jednal s ním jeden z těch dvou mladých knihkupců. Opravář se na to podíval a povídá :" Hm, ale s tím já nic nemůžu udělat. To by se muselo poslat k výrobci, což je v tomto případě na Taiwan, a přeprava by vyšla daleko dráž než samotná oprava. " řekl, rozloučil se a odešel. Asi po měsíci dostali naši knihkupci do prodejny ostrahu ( před zloději a fetáky ). Strážný mrknul na vrtuli a povídá prodavačce : " Nemáte tu koště ?"
"Ano, máme, vydžte minutku," řekla a šla pro smeták. Přišla, podala strážnému koště. Ten jím praštil do vrtule, ta si sedla a bylo vše v pořádku. Od té doby vrtule fungují, jak mají.
V městě X je naproti nádraží malé knihkupectví. Má tam několik regálů rozdělených dle tématiky ( beletrie, historie, filosofie etc. ). Nahoře je nevelký ochoz plný regálů. Na stropě jsou větráky v podobě 2 vrtulí. Jsou tam celkem čtyři zaměstanci - tři muži a jedna žena. Té je okolo šedesáti, první z mužů je kolem padesáti a těm dvou táhne na třicet.
Jednoho parného dne byli vrtule puštěné na plné obrátky. Jedna z nich se však malinko uvolnila, takže to vypadalo, jako by se měla každou chvíli uvolnit úplně a někomu něco udělat - div né useknout hlavu. Knihkupkyně tedy zavolala na služby ( správu zabívající se těmito věcmi ). Vytočila číslo : " Dobrý den, tady Večeřová. Mohla bych mluvit s panem Václavíkem ?" Ale samozřejmě, hned Vám ho předám", ozvalo se na druhé staně. " Dobrý den, paní Večeřová, tady Václavík. Co pro Vás mohu udělat ?" Pane Václavíku, uvolnila se nám jedna vrtule z větráků. Mohl byste k nám někoho poslat, aby se na to podíval a opravil to ? " Ale samozřejmě. Pošlu k Vám Nováka, " řekl Václavík a zavěsil. To byl konec rozhovoru.
Než se dostavil opravář, tak přišel jeden zákazník. Kouknul na vrtuli a povídá : " Stačilo by, když by se přitáhl dolní šroub. Pak si to sedne a bude to v pořádku. A když né, tak stačí přitáhnout ten horní a je to. "
Opravář se dostavil zhruba za čtrnáct dní. Jednal s ním jeden z těch dvou mladých knihkupců. Opravář se na to podíval a povídá :" Hm, ale s tím já nic nemůžu udělat. To by se muselo poslat k výrobci, což je v tomto případě na Taiwan, a přeprava by vyšla daleko dráž než samotná oprava. " řekl, rozloučil se a odešel. Asi po měsíci dostali naši knihkupci do prodejny ostrahu ( před zloději a fetáky ). Strážný mrknul na vrtuli a povídá prodavačce : " Nemáte tu koště ?"
"Ano, máme, vydžte minutku," řekla a šla pro smeták. Přišla, podala strážnému koště. Ten jím praštil do vrtule, ta si sedla a bylo vše v pořádku. Od té doby vrtule fungují, jak mají.
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
Tisk