MY HERO I.

Anotace: A pak zjistil, že největší rozhodnutí udělal ve vaně...

A pak zjistil, že největší rozhodnutí udělal ve vaně,, v bublině z pěny se zrodila ta myšlenka,, zapomněl na ručník, popadl kufr,, lodní kufr,, a utíkal,, mokré stopy v závěsu za ním,, u semaforu na červenou se otřepal jako labrador,,, kolemjdoucí dostali sprchu,, napěnili hlavy a kroutili jimi až za roh,, borec v zeleným mu pokynul ať si směle vykračuje,, auta troubila,, no není se divit, stěrače nestíhaly ty proudy překvapení stírat,, klaksony se ozývaly ozvěnou anglické čtvrti,, městská udýchanost,, a namáhané plíce od kouření nestačili tempu krasojízdy,, a tak na chvíli zvolnil krok,, opřel se o telefonní budku,, zanechal na skle orosenou stopu,, rozhýbal své kosti obalené masem,, pleskal si to dále, čtvrtěmi různých barev a vůní chodníků,, kostky, dlaždice, asfaltové úseky,, rozmanitosti města,, konce jeho těla zčernaly,, obrousily se při chůzi,, pemzou byly drobné štěrkové kamínky,, drahokamy,, safíry,, šedivých a béžových barev,, je třeba spěchat pomalu,, vzpomněl si při nejvyšším možném zrychlení,, a tak vytáhl z kufru pytlík cigaret,, vždy si je schovával do papírového sáčku,, přišly mu ekologičtější,, s nádechem bio,, ffffíííííí,, vyfoukl obláček,, ulice se zaplnila obláčkem tak malým,, a tak rychle rozptýlitelným, že jej ani nestačila vzít na mysl,, jaký malý to zázrak,, tíha nikotinu,, zachutnala,, zahodil obal laskominy a s nepříjemným pachem v ústech se dral dál,, vlna za vlnou,, plul vstříc,, čemu?? ,, tož to musím nejdřív vymyslet,, byl přece jen kapitán,, námořník svého času,, plavčík svých vln,, surfař se širokými ráměmi,, podbříšek lehce ochmýřený,, tak jak to sexy chlapi mají mít,, triceps bices k zakousnutí,, výška tak akorát, aby byl vyšší než já,, tělo bylo boží stvoření,, adam je mu málo podobnej,, jen tu tvář,, nemůžu si ji vybavit,, jak jen to bylo,, tmavé oči,, ne ne,, byly sytě modré,, jak nasáklé vodou,, takovou tou čistou,, pramenitou,, šla z nich cítit touha koštovat, co to jen dá,, nad nimi chlapsky široké obočí,, nos podle kosa,, a rty,, rty,, dala bych si je jako předkrm, hlavní chod, dokrm, nákrm, výkrm,,, dala bych si je k polštáři před spaním,,,, vedlejší byly vlasy, které trčely z hlavy,, déšť, sníh, slunce, všichni si s nimi mohli hrát, a pořád byly stejně nenapravitelné,, asi jako duše jejich majitele,, nehty stříhané jednou týdně,, tělo pečlivě chlapsky vonělo ,, lehce zpocen,, jedna dvě kapky stékaly po zádech,, viděla jsem je, jely stejnou rychlostí jako můj pohled, níže a níže,, blíže a blíže zpevněnému pozadí,, ale tak necudně krásnému,,, dva svalnaté kopečky,, snad jen zmrzlina už je lákavější,, lejzy blejzy,, ale rychle zpátky k příběhu,, spodní prádlo se lepí k okraji,, mít takového chlapa doma,,, tak mám v kapse schovanej nůž,, pro všechny závistiví jepice,, a krásný slepice,, ale takovýho doma nemám, max. na obrázku,, tak beru kameru a sjíždím ten příběh dál,, srknu trochu kafe,, rozčepýřím ofinu, i svému hrdinovi do ní trochu zajedu,, samozřejmě z důvodu natáčení,, né snad že bych chtěla okusit jejich hustotu, kvalitu a pach,, Nebylo by na škodu dát mu už nějaký nick,, ať mu můžu nadávat,, lákat ho,, rozmazlovat, přemlouvat,, líbezně mu halekat,, superman? ken? samuraj? kokos? ,,, dávám si 10 sekund na vyřknutí,, Mr. Joshua.