Pravda bolí

Anotace: uvidíme co si o tom budete myslet :D

Pravda z mýho života
Pravda vždy bolí a láska je krásná věc ale umí ranit

Jmenuji se Andrea Swannová jsem normální dvanáctiletá holka strašně jsem se těšila na letní prázdniny a to byla Chyba.Chodila jsem ven se svými kamarády ze začátku to bylo super šel s náma i můj nejlepší kámoš Mirek děsně jsme se bavili myslela jsem že to bude tak napořád druhý den když jsme se sešli a jeli za kamarádkou na sídliště tak bylo všechno v pořádku povídali jsme si prostě tak jak to má být když už jsme se potkali tak nám představila své kamarády byli strašně milí a hned jsem si je oblíbila.Nejvíc jsem si rozuměla s Anny byla v pohodě když jsme se tak procházeli a povídali tak se Anny začala strašně lepit na Mirka žárlila jsem a vůbec mi nedocházelo proč.Cestou domů mi to konečně došlo zamilovala jsem se do něj.Celou noc jsem nad tím přemýšlela co bych mohla udělat tak jsem se svěřila svojí kamarádce ze školy Denise která chodila s námi taky ven vypadalo to že to chápe a že mi chce pomoct když mu napsala že jsem do něj zamilovaná tak k tomu napsal jenom to že jsem jeho nejlepší kamarádka to mě trochu ranilo ,ale dalo se to zvládnout.Už to nebylo takový jako ze začátku prostě to vypadalo že mi ho Denisa dohazuje dokonce jsme hráli flašku jednou měl za úkol políbit on a pak já jeho bylo to krásný úplně jsem se klepala ,ale nevypadalo to že by to s ním něco udělalo pořád si povídal jenom s Anny a mě to stejně pořád nedocházelo.Dnes jsem si psala s Denisou a ta byla najednou nepříjemná řekla mi že je Mirek do Anny zamilovaný a pak napsala spoustu dalších věcí to už jsem nesnesla rozbrečela jsem se a nemohla přestat hrozně mě to bolelo a ne jenom to že Mirek miluje někoho jiného ,ale hlavně to že kamarádka který jsem věřila mě zradila.Moje jediná záchrana byla moje nejlepší Kamarádka Klára konečně se vrátila kdyby se nevrátila tak nevím co bych dělala promluvila jsem si s ní a domluvili se že půjdeme zítra ven.Celou noc jsem nemohla spát a přemýšlela jsem nad tím vůbec jsem to nechápala jediný co jsem věděla bylo to že láska bolí možná ještě víc než pravda.Řekla jsem si že už se z nikým ze školy nebudu sbližovat aby se to neopakovalo a taky že smažu Mirka a Denisu ze svého života napořád říkala jsem si jak na to asi budou reagovat?Zajímalo mě taky jestli to Mirka taky ranní tolik jako mě jeho neopětovaná láska? A taky jestli se semnou budou chtít ještě kamarádit a nebo jestli to celou dobu jen předstírali?takový otázky mě pronásledovali.Chtěla jsem se jich zeptat ale bojím se jak by mi odpověděli a taky toho že bych se před nimi rozbrečela.Nevěděla jsem co mám dělat těšila jsem se na to až potkám svojí nejlepší kamarádku Kláru a až si s ní o tom promluvím ale do té doby se pořád brečela tak jsem si řekla že to tak nejde zapnula jsem počítač a chtěla jít na Internet ale ten táta přes noc vypíná ,ale počítač jsem nevypnula protože kdybych ho vypnula tak bych usnula a určitě by se mi zdálo o Mirkovi a Anny už když jsem na to pomyslela tak se mi to nelíbilo chtělo se mi s toho brečet.Tak jsem se rozhodla že o tom něco napíšu aby se mi ulevilo psala jsem a psala už mě pálili oči ,ale já stejnak nechtěla jít spát nakonec jsem to vzdala a rozhodla se že počítač vypnu a půjdu si lehnout a že v tom zítra budu pokračovat.Je asi pět hodin ráno to jsem toho moc nenaspala brácha dnes odjíždí na soustředění takže za chvíli bude taky vstávat chtěla jsem ho jet doprovodit ale řekla jsem si že nepojedu tak jsem vzala svého milovaného pejska a šli na procházku brzo ráno je venku tak příjemně byla jsem tak unavená obešli jsme s Didim ještě dvakrát kostel a vrátili se domů bylo asi šest dvacet brácha s tátou už odjeli tak jsem si dala teplou sprchu osvěžilo mě to už jsem necítila tolik tu únavu říkala jsem si že až pojedu za Klárou že určitě budu mít hrozný kruhy pod očima ale to mi nějak nevadilo po chvilce Didi začal kňučet nechápala jsem co po mě chce pak mi to došlo zapomněla jsem mu dát nažrat ,když jsem mu udělala žrádlo tak jsem si řekla že se kouknu na televizi to už bylo něco po sedmé nedávali nic zajímavého tak jsem si teda řekla že si na chvíli lehnu po chvilce jsem usnula když jsem se vzbudila tak bylo už devět táta pořád ještě nebyl doma.Nevěděla jsem ani o čem se mi zdálo možná to bylo dobře aspoň jsem se tím nemusela trápit.Nudila jsem se tak jsem šla na balkon někdo hrál na píšťalu přišlo mi to magický jak by to řekl můj nejlepší kámoš asi se dívám moc na pohádky.No co můžu trochu snít ne asi o pět minut později přišel táta doma.no zbytek napíšu až se mi bude chtít xD TEN KONEC NEČTĚTE JE TRAPNÝ ALE JÁ HO MUSELA NAPSAT stejnak nikdy nepochopí jak ho miluji a že brečím hlavně kvůli němu ? a prostě nejsem taková abych mu kazila jeho rande a nebo abych jeho holce nakecla nějaký kraviny aby se s ním rozešla v tom bránila to bych radši zemřela než znepříjemňovat život někomu koho miluji .Asi za půl hodiny mám vyrazit a sejít se s Klárou jsem ráda že se s ní uvidím ale taky jsem ráda že jsem našla pravého přítele i když jsem byla na Faty zlá tak se semnou baví a je na mě milá bylo to ode mě hnusný že jsem na ní byla zlá teď už s tím ale nic neudělám škoda že nemůžu vrátit čas určitě bych s nimi nezačala chodit s nimi ven ,ale nelituji toho jsem ráda že jsem se zamilovala zrovna do Mirka jenom mě ranilo to že jsem pro něj jenom nejlepší kamarádka a ani to už nejsem někdy si říkám že to všechno jenom předstírají a že mě nikdy neměli rádi ale i tak jsem šťastná že jsem je poznala.Je na čase jít dál nevím jestli to dokážu ale pokusím se o to bude to trochu těžší obzvlášť když chodím s nimi do třídy už mě nebaví utíkat od všeho takže tohle vyřeším prostě se musím smířit s tím že se do mě nikdy nezamiluje ?Nakonec jsem byla venku s Klárou moc jsme to neřešili ale užila jsem si to další den nemohla ven říkala že jde někam s mámou .Řekla jsem si no dobře a domluvila jsem se s Faty (je to hrozně milá holka mám jí ráda) že půjdeme ven už jsem se těšila jen tak tak se mi podařilo usnout.Konečně bylo ráno probudil mě můj milovaný pejskem tak jsem se musela zvednout a jít s ním ven venku bylo příjemně obešla jsem kostel a pak ještě jednou když jsem se vracela přepadly mě myšlenky typu jaký by to bylo kdybych žila na Ukrajině?asi by mě nebolelo srdíčko a nezažila bych všechny ty špatný věci ale taky bych nepotkala tyhle lidi a nejvíc by mi bylo líto že jsem nepotkala Kláru došla jsem k baráku a řekla si že nad tím nebudu přemýšlet když jsem byla doma tak jsem umyla Didiho a udělala snídaní (bože jak mě to nebaví) a šla za počítač tam jsem si psala s Faty a dalšími lidmi konečně nadešel čas kdy jsem měla jít ven s Faty tak jsem se oblíkla a šla musela jsem ještě půl hodiny foťák ale to nevadí stálo to za to užili jsme si to a udělali krásný fotky když jsem přišla domů a šla na FB tak mě čekal pořádný šok Klára mi lhala nevadilo mi že šla ven s někým jiným ale to že mi lhala přiznávám byla jsem na ní naštvaná ale nemohla jsem se na ní zlobit je to moje nejlepší kamarádka a já jí mám moc ráda a nechci jí ztratit tak jsem se s ní usmířila a domluvili jsme se že zítra půjdeme ven a půjde i Mirek(Šimon) musela jsem vymyslet přezdívku ? a doufám že si to užijme.Tak dnešek byl super ale bohužel bez Mirka všechno bylo v pořádku jeli jsme tam všichni byla to sranda ale pak jsme potkali Anny a Denisu byla hrozně napjatá atmosféra vůbec se mi nelíbila když jsme si sedli na lavičku tak bylo nepříjemné ticho tak jsme se rozhodla že se vypaříme vzala jsem Kláru a řekla že si půjdeme koupit lízátka když jsme odcházeli tak už mi bylo jasný že chtějí odejít tak jsme se s Klárou začali modlit ať vážně odejdou když jsme se vraceli tak už tam vážně nebyli nebyla jsem překvapená ale zklamalo mě že odešel i Mirek.Řekla jsem si no co a dala jsem na vždy sbohem svému nejlepšímu kamarádovi co jsem kdy měla ,ale jinak to nešlo hrozně se změnil a už to nebyl ten hodný a milí Mirek kterého jsem znala už ani nevím kdo to je on je už jenom osoba co chodí semnou do třídy chce se mi s toho brečet ale slíbila jsem si že brečet nebudu a hlavně ne kvůli němu takže SBOHEM BYL JSI MŮJ NEJLEPŠÍ PŘÍTEL A TAKY OSOBA KTEROU JSEM MILOVALA A VŽDY BUDU MILOVAT zažila jsem s tebou fakt krásný chvíle ale bohužel víc těch smutných uvědomila jsem si že musím jít dál a jestli se s tebou budu pořád bavit tak se nepohnu a navíc mi láme srdce tě vidět s nějakou jinou holkou.KONEC už do tebe nechci být zamilovaná vzdávám to nadobro ? ?