Kronika města Darkmoon

Anotace: Kapitola první: Přihlašte se do turnaje! část 1 Jedná se o volný překlad herního příběhu Digimon World Dusk. Hrdinkou našeho příběhu je Lena, která je známá jako Sayo.

Jednoho dne se v Thriller ruinách sešla skupina trenéru. Jejich velitelka Julia k nim právě promlouvala: „Brzy bude zahájen turnaj Unie. Noční vrána nepřipustí, aby Světelný tesák získal navrch! Před zítřejším Normálním turnajem, chci, abyste všichni trénovali. Mluvila jsem s Digimony v Thriller ruinách, nejsou proti. Takže se do toho dejte.“
Slovo převzal ChaosGallantmon: „Jak Julia řekla, nesmíme dopustit, aby Světelný tesák porazil Noční vránu bez ohledu na to, co se zítra stane! Nezapomeňte na to! Nyní se seskupte do skupin po třech a začněte trénovat!“
Chlapec jménem Newton se otočil na dvě dívky, které stály vedle něho: „Leno, Dorothy! Pojďme dál trénovat.“
Dorothy mu však oponovala:“ Proč Newtone? Tady je to vyhovující. Leno, hej ty nesouhlasíš?“
Newton pokračoval: „Ne! To rozhodně nestačí! Trénujem tajně, abychom porazili Světelný tesák!“
Dorothy rezignovaně: „Dobře! Leno, jdeme.“ Lena přikývla. Všichni tři se vydali dál do Thriller ruin. Poté co odešli se otočil Ponch na své společníky: „Měli bychom taky jít! Ať udržíme krok s Newtonem! A odešli. Kousek dál se naše skupina zastavila.
Newton: „Možná nás stále vidí! Pojďme dál! Měli bychom trénovat na nejvzdálenějším místě!“ Rozhlédli se po okolí, pak se rozhodli vydat se ještě dál. Narazili však na dalšího trenéra.
Newton: „Možná bychom měli jít ještě dál...,“ podívali se na kluka s červenými vlasy.
„Je tu Raigo, Zlatý trenér. Myslím, že jsme dostatečně daleko. Ok, můžem tady trénovat! Leno! Dorothy!“ Nikdo nebyl proti.
Dorothy: „Poslouchejte oba dva! Předvídejte protivníkovi pohyby a nasměrujte svého Digimona! Hlavně na ty, Newtone!“
Newton podrážděně: „ To já vím!“
Dorothy ho sjela pohledem: „Říkám ti to, protože nevíš.
Newton: „Pche! Tak se dívej... Leno, nedrž se zpátky!“
Dorothy: „Začněte!“
Newton: „Jdem na to!
A vyrazil proti Leně se svým Kokuwamonem. Ta si vybrala jako prvního Digimona svou Lillymon jménem Rouse. Ta Flower cannonem vyřídila Kokuwamona jednou ranou.
Newton: „Uff, já prohrál... Leno, jsi silná.“
Dorothy: „Newtone, dáváš svým Digimonům špatnej příklad.“
Newton oponoval: „Ne, nedávám! Moje strategie je perfektní!“
Dorothy: „Myslím, že si mě vůbec neposlouchal. Mimochodem, teď jsem na řadě já. Newtone, ustup! Leno, teď jsem na řadě já!“
Náhle se všechno kolem začalo otřásat. Udiveně se rozhlíželi kolem sebe. Když to přestalo Newton se zeptal: „Co to bylo…
Dorothy: „Tohle…?
Před našimi trenéry se zjevili Vilemoni!
Newton udiveně: „Co? Vilemoni?
Vilemon se zašklebil: „Chci... zabít...“
Newton: „Co? Co se to děje? Co je s tím Vilemonem?!“
Dorothy: „Opatrně, Leno!“
Proti Léně stal ošklivě vypadající Vilemon. Rouse opět převedla, že ačkoliv vypadá jako křehká květinová víla, není radno si s ní zahrávat.
Newton zaúpěl: „Jau! Zvrtnul jsem si nohu…“
Dorothy se na něho káravě podívala: „Jak hloupé. Spěchal jsi... Můžeš o tom podat
zprávu šéfce Julii, Leno? Zůstanu tady s tímhle idiotem. Nemůžu opustit zraněného.“
Newton: „Hej přestaň mi říkat idiot a tak...“
Dorothy ho umlčela: „Zraněný by měl být zticha!“ Leno, tak uděláš to pro nás?,“ a otočila se na ní.
Newton: „Promiň Leno. Dík.“ Lena přikývla a vydala se najít Julii. Společnost ji dělali Pandamon Tao, Lunamon Luna a Lillymon Rouse. Náhle uviděla, jak další Vilemoni napadli Ponche a jeho skupinu.
Ponch: „Sakra... Proč jsou...“
Gutts: „Tohle nevypadá dobře! Pomozte nám někdo!“
Barone je povzbuzovala: „Ponchi, Guttsi! Jste nejlepší. Jste Noční vrána!“ Po chvíli si všimla Leny: „Leno pomoz! Prosím!“
Pustila se do bitvy s Vilemony.
Ponch si odychl: „Leno, dík.“
Barone: „ To bylo strašidelné. Moci se jenom dívat, jak útočí…“
Gutts: „Leno, bych se o ně postaral, kdybys nepřišla.“
Ponch ho zapražil pohledem: „Hej, to říkáš teď, když ti nic nehrozí. Stačí říct jenom dík.“
Gutts mu dal za pravdu: Jo, promiň Leno. Dík. Teď musíme neprodleně ohlásit, co se tu stalo.“
Barone se obrátila na Lenu: „Prosím Leno, dej rychle vědět šéfce Julii!“ Znovu vyrazila Lena na cestu.
Když dorazila na místo, kde k nim předtím Julia promluvila uviděla, že i tady dělají Vilemoni rozruch. Pro vůdkyni Night Crowu nebyl však problém se s nima vypořádat. Po bitvě se smíchem otočila na svého partnera: „ChaosGallantmone, nenudíš se?“
ChaosGallantmon: „Ani jsem se nezapotil. Proč?“ Vilemoni vypadali jak kdyby je někdo či něco ovládalo...
Julia přitkala „ Jo, ChaosGallantmone, ale kdo… Zajímalo by mě jestli jsou ostatní v pořádku? Doufám, že nebyli zraněni...“ Tu si všimla podivné postavy v červeném hábitu, jak se směje a mizí pryč. Oba rychle běželi k ní.
ChaosGallantmon: „Sakra! Je pryč…“
Julia: „Kdo to byl...“
Po chvíli se opět všichni setkali.
Raigo se zeptal: „Šéfko Jullie, ChaosGallantmone, proč nás Vilemoni napadli? Vypadali, jako kdyby je někdo ovládal, ale...“
Julia: „Nevím. Ale to nás nezastraší. Jsme dokonalý tým trenéru...Noční vrána“
ChaosGallantmon: „Ano! Noční vrána! Ničeho se nebojíme! Spoléháme na vás v zítřejším Normálním turnaji. Ukažte naši sílu Světelnému tesáku!“
Julia rázně zavelela: „Jdem zpět do města Darkmoon. Potřebujete si na zítřek odpočinut.“
A tak se všichni vrátili do Darkmoonu.
Newton už zdálky volal na Lenu: „Leno, jdeš pozdě! Cos dělala?! No tak, děláš velmi dobře... Jsi vítěz skupiny A v Normálním turnaji. Nepromarni svou šanci! Leno, rychle!
Mezitím proti spolu bojovali Koh s Angemonem a Gutts s Mushroomonem.
Newton podrážděně: „Co děláš?! Přijdeš pozdě! Turnaj skupiny B už začal!
Tohle děláš vždycky! Fakt Leno...Tohle je pro Noční vránu velmi důležité! Světelný tesák se ti bude smát!“
Lena uznala, že má Newton pravdu, ten spokojeně: „Dobře, tak rychle ! Pojďme!“
Došli do další místnosti, tam se zastavil: „Dobrá. Skupina B ještě neskončila,“ všiml si právě probíhajícího souboje: „Gutts! Radši bez ohledu na vše vyhraj! Podej si Koha ze Světelného tesáku a rozdrť ho! Mushroomone do toho! Můžeš vyhrát!“ Avšak prohrál.
Newton: „Na tohle nemáme čas. Jdem do čekací místnosti!“ a rychle odkráčel pryč. Lena se za ním chvíli dívala, a pak se rozhodla taky jít.
Newton: „ Leno, tady! Všichni čekáme!
Julia: „Leno, jdi na to. Jsi další na řadě. Hodně štěstí!"