Probuzení

Anotace: jen sem dostala chut popasat situaci kterou jsem zažila.... takže je to nedokončený.... ;)chybí čast ze samotných bruslí, ae tu popisovat rači nebudu :D

Vzbudila jsem se do krásného větrného a zataženého dne... a myšlenka, že se s NÍM dneska uvidím mi hodila úsměv na rty... Nechala jsem se tou myšlenkou obalit a pak si vzpomněla co se bude dít až se s ním uvidím... Půjdeme bruslit... brusle nesnáším od okamžiku co jsem je měla prvně na nohou a od té doby ještě párkrát, ale vždycky ne to nebešlo bez pádu a kort, když jsem je měla naposled na noze před 5 lety... To mi trochu pokazilo moji náladu, ale řekla jsem si: '' Aspoň bude sranda !!'' a začala se připravovat k babičce, protože brusle jsou u ní...

Šla jsem nějakou mojí oklikou což znamená, že jsem si ve finále pěkně zašla, ale co... Celou cestu jsem uvažovala... o sobě a vzpomínala na to jak mi bylo před pár měsíci, když jsem věděla že todle není jen přátelství, ale nalhávala jsem si to pořád dokola...Na to jak sem byla psychicky na dně, ale pořád si nalhávala, že todle dopadne dobře...A myslela jsem taky na to jak jsem tedko vlastně štastná, když jsem udělala to co chtělo moje srdce a ne můj rozum...

''Tady teda máš ty brusle a moc se nevysekej!!'' upozornila mě babička slovy, protože moc dobře věděla jak já bruslím.. Tomu mýmu bruslení se tak ani snad nedá řikat...Když se mnou chodila bruslit, byly to doby kdy byla na tom líp a celkově taková akčnější, ale pak se rok s rokem sešel a mraky věcí se staly a každou z nás to změnilo, ale přesto jsme zůstaly obě stejné... Ona je člověk doslova a dopísmene se zlatým srdcem a já s nedokážu představit svět bez ní...

Cestou na smluvené místo jsem rači místo svých myšlenek poslouchala hudbu, ale i to mi myslet nezabránilo... Užívala jsem si to počasí mám ráda vítr a nebe pod mrakem.

Netrvalo mi dlouho a zahlédla jsem ho jak tam čeká s taškou v ruce... V duchu se občas nachytám jak jsi ho prohlížím a pořád dokola jsem fascinována tím jak vypadá a jak z něj vyzařuje dobrota a lidskost...Fascinujou mě jeho modré oči, ve kterých se dá přímo číst to jak průzračnou a krásnou má duši... Jen když do těch očí se chci kouknout tak musím vzhlížet vysoko, protože já jsem malá a on vysokej... občas si připadám komicky, když se musí zkrčit, aby mě mohl políbit.
,,Ahoj!'' přivítal mě slovy a já si občas řikám,aby mě někdo štípl, protože todle se mi musí jen zdát! Ale každý dotyk mě přesvědčí, že tomu tak není a že ho miluju...