Objekt žárlivosti - část 7.

Anotace: Předposlední díl :P opět se omlouvám za chyby a tak...opravdu nemám čas je kontrolovat :(

Sbírka: Objekt žárlivosti

"Tohle je asi ta nejdůležitější část jeho minulosti, řekla bych." Zakončila Violeta Kamijův příběh. Uruha za celou dobu ani nešpitl, jen se z jeho tváře daly číst všechny vnitřní emoce, které při vyprávění prožíval. Pomalu ani nemohl uvěřit, že Kamijova minulost byla zrovna tohle.
Smrt jeho rodičů, pak to, že je ve skutečnosti vampýr a nakonec ta poslední věc. Yuuki. Jak mu to vůbec jeho otec mohl udělat?
"A…" pokoušel se konečně promluvit, "Měl Kamijou ještě nějaké jiné vztahy od té doby? Chci říct, že žije velice dlouho, tak určitě nebyl celou tu dobu sám." Violeta se nad Uruhovou otázkou lehce pousmála.
"Ano, měl." Odpověděla a odklonila slabou větvičku, která překážela v jejich cestě. "Jenže nikdy necítil to, co cítil k Yuukimu. Takže jeho vztahy většinou po pár měsících známosti skončily."
"A jeho otec to věděl?"
"Zprvu si myslel, že to Kamija už přešlo, ale pak na to nakonec také přišel. Ale neboj, už nikomu jinému nic neudělal." Dodala rychle, když spatřila Uruhovo počínající zděšení.
"To nechápu. Yuukiho zabil, ale ostatní byli v bezpečí? Proč zabil zrovna Yuukiho?"
"To nikdo přesně neví." Povzdechla si Violeta. "Ale pravděpodobně kvůli Kamijově čisté lásce."
"Jak to myslíte?" nechápal Uruha.
"Kamijou miloval Yuukiho celým svým srdcem. Byl by za něj i zemřel, kdyby to Yuukimu zachránilo život. A to zřejmě Otec moc dobře věděl. Nevím, jestli je to ten pravý důvod, ale většina se domnívá, že to tak bylo."
"To je hrozné." Vyslovil Uruha svou myšlenku nahlas. Pak už ani jeden nemluvili. Uruha přemýšlel nad Kamijovou láskou k němu samotnému. Pokud má být tím Kamijovým ztraceným srdcem on, je tedy možné, že by pro něj Kamijou i zemřel, stejně jako pro Yuukiho? Je nynější Kamijova láska taky tak čistá a silná? Pokud ano, bude on taky v nebezpečí jako Yuuki? Bude muset zemřít? Z myšlenek jej vytrhla Violeta, která krátce oznámila, že jsou zpět u domu. Uruha vešel jako první a příjemně překvapen se mírně zarazil, jelikož uvnitř sálu uviděl Kamija, jak hovoří s jedním postarším mužem ze služebnictva. Kamijou se otočil po zvuku vrzajících dvoukřídlých dveří a radostně se usmál.
"Dobré odpoledne Ti přeji." Vyslovil sladce a chystal je jít Uruhu obejmout, ale jeho příjemný úsměv se změnil v nádech mrazivého a zděšeného výrazu.
"Mně dobré odpoledne nepopřeješ, choti?" proplula Violeta ladným krokem okolo Uruhy a zastavila se metr od svého manžela.
"Co děláte vy dva spolu?" Kamijův dech ochladil již tak ledovou místnost ještě víc. Uruha se opatrně pohnul. Tak vražedně Kamijou reagoval na Violetu v Uruhově přítomnosti. Proč? Vždyť je to milá žena, nic zlého neudělala a s ním si tak hezky povídala. Dokonce ví o Kamijově lásce, která je věnovaná nikoliv jí, ale někomu jinému, a to dokonce muži. A chápe to. Proč se tak Kamijou teda chová? Kolik tajemství v sobě ukrývá? Proč?
"Kamijou…" oslovil svého milence opatrně. Kamijou se ale stále díval na Violetu. Téměř jako by jí svým pohledem vypaloval oči. Po chvíli sebou trhl, chytil Uruhu hrubě za zápěstí a spěšně ho za sebou vláčel do svých komnat. Co to má znamenat?

Dva muži se ocitli uprostřed temné pracovny. Pohled chladného vraha, jež ještě před chvílí ovládal Kamijovu tvář byl tatam. Uruha mu v očích spatřil strach. Hluboký strach. Nechápal to.
"Kamijo, co se děje?" pohladil svého milence něžně po tváři a přes krk zajel svými prsty do vzdušných světlých pramenů vampýrových vlasů.
"Ona…" opřel Kamijo svou tvář o Uruhovu ruku, zavřel oči a nasál jeho vůni. "Nesmíš se s ní stýkat." Opět se podíval na muže, kterého miloval víc než svůj vlastní nekonečný život. Bál se o Uruhu. Proč jen s ní byl v zahradách? Proč se s ní musel potkat? Tohle se nemělo stát. Udělal chybu, když ho přesvědčil se k němu nastěhovat. Proč jen byl tak sobecký a chtěl toho tolik? Srdce mu vyplašeně bilo a roztřesené ruce objaly útlé tělo mladého kytaristy. Přijde snad zas o to nejdůležitější ve svém životě? Podruhé? Ona je netvor! Nesmí ho zabít! Jeho už ne….Prosím, jeho už ne…

"Nic se mi nestane, neboj se." Utěšoval Kamija Uruha. Kamijo by tomu tak strašně rád uvěřil. Ale skutečnosti se mají zdaleka jinak. Uruha neví nic, zhola nic. A naprosto si dokázal představit, jak mu Violeta navykládala báječné historky, samou lež.
Proč je jeho svět tak krutý? Smrt je všude. V jejich srdcích, v jejich tělech, v jejich duších. A nebezpečenství číhá na každého, kdo se s nimi setká. Kamijo je nenáviděl. A sebe zrovna tak.