Pohlížel jsem zakloněný
na stropní vyobrazení
na ten mistrovský souzvuk konstrukce
a teologické symboliky
i liturgických požadavků
a nároků dávných stavitelů…
to vše mohlo vzniknout
jen vědomou kombinací
lomeného oblouku
žebrové křížové klenby
a opěrných oblouků…
uchvátila mne…
jako otevřená mysl
s nevídanými možnostmi
jako fraktály složitosti
do vývrtek jednoduchosti
jako bezedné výšky…
zajímavé že?
Ozvalo se za mými zády
a málem mě to zlomilo v půli…
na zápěstí měla
vytetovaný identifikační štítek
s dvojitou šroubovicí
a měsíc vrhal stín
na noční polovinu její tváře
takže vytvářel zvláštní kompozici
štítu neprůstřelnosti…
mnoho lidí se domnívá
že nápady rozhodují
ale to je omyl…
a ledabyle zavířila v polokruhu…
já ucítil
její hřejivý sladce mučivý parfém
a myšlenky se najednou seběhly
do jednoho místa
jako oční duhovka
co se z ničeho nic zúží…
jsem Demetra
vynálezkyně zakřivení
houpacího koně
a zabývám se ranní gotikou
zatím se ještě neznáme
ale už máme čas
závratně vysoko….
vidíš ty rozety
vitráže kam kreslí bůh
cítíš vzduch v lehkosti chvění
zakřivení
člověčinu
splynu s tím..
uvidiš mne..snad..vím
zrcadlím totiž pravdu bez vin..
16.09.2011 12:57:00 | Mbonita
i když člověk vypne hlavu, tak se v ní pocitově hrozně příjemně brouzdá
15.09.2011 14:43:00 | drsnosrstej kokršpaněl