Psí obžaloba

Anotace: Není to úplně povídka, možná i svým způsobem je to úvaha. Krátký úryvek z psího života. Dokážete odpovědět na jedinou otázku: proč?

Co se děje? Péťo, kdo jsou ti lidé? Ne, nechte mě! Pusťte mě! Já nikam nechci!
Péťo! Já už budu hodný! Na papuče se ani nepodívám! Vážně! Péťo! Já s nimi nechci! Je z nich cítit tolik různých pachů!
Péťo, já jsem přece tvůj kamarád! Proč mě vedete pryč? Já tady přece bydlím! Péťo, řekni jim to! Prosím, Péťo, kamaráde!

Zadní dveře zeleného pick-upa se hlasitě zavřely. Přes sklo okna bylo vidět zoufalého ovčáka, který se ještě pokoušel dostat ven. Bezvýsledně.

Péťo, prosím! Já se bojím! Neopouštěj mě!

Auto se rozjelo vstříc svému cíli - psímu útulku.
Malý chlapec stál uprostřed cesty a potichu pozoroval, jak mu odváží nejlepšího kamaráda. Po tváři mu stékala osamělá slza.
„Péťo, nebreč. Nedalo se nic dělat. Irenka se Máši vzdát nemohla a víš přece, jak ji Vévoda nesnášel.“ Hnědovlasý muž svého syna objal, ale ten se ani nepohnul. Jeho oči stále sledovaly mizící auto.
Sbohem, Vévodo. Já si tě jednou najdu!

Péťo, vždyť tě mám rád, tak proč? Žalovaly psí oči...