Co ti oči jen tak neřeknou

Anotace: Pokud chcete vědět, co vám opravdu oči jen tak neřeknou, přečtěte si to.

Sbírka: Ukryto v hlubinách

Chtěl bych ti, má milá neznámá, říct spoustu hezkých věcí, slova, která málokdy od někoho uslyšíš. Můžeš být stejně tak černou vdovou, schizofrenní psychopatickou vražedkyní, thrillerovou postavou vystřiženou z hororu. Mile rád ti vypovím, jaká jsi, třebaže tě neznám. Mile rád ti prozradím, jak tě vidím já; co se ukrývá hluboko kdesi uvnitř vás všech; co vám druhé oči jen tak neřeknou, nemusí, protože dokážou vyjádřit mnohem víc než snůška laciných slov: lásku a okouzlení, dobrou či špatnou náladu, různá dilemata a osobní konflikty, které se snažíš vyřešit. Kdykoliv pochybuješ, jestliže si tě prohlíží jak fotografie žen ve složce na laptopu anebo si s tebou jen hraje, a v rozhodném okamžiku tě odkopne jako hračku vhodnou jen pro pouhé pobavení. A ty pak zůstaneš s hlubokou ránou v srdci, a je zcela irelevantní, zda ji zasadila žena nebo muž. Nikdo však není dokonalí. Svá nevyplněná prázdná místa v hloubi duše potřebují zacelit. A nezapomínej, že i ty (jako každá jiná žena) máš svou hrdost a přednosti a nedovol nikomu, aby byly podceňovány.
Jsi obdařena perfektním periferním viděním, dokážeš zvládat několik činností najednou, jsi daleko procítěnější, s pestrou škálou rozvinutých instinktů a emocí, které se u vás dědí z generace na generaci, stejně tak jako naše mužská síla, pragmatismus a chladné logické uvažování, schopnosti lidí, které jsme získali již v pravěku.
Snad proto vás bereme jako královny, protože jste základním kamenem, matkami, které nosí v sobě nový život, rovnocennými partnery (ačkoliv se to nemusí na prvý pohled zdát…) . Jste stejně tak nádherné a tajemné jak bohyně Ištar, krásné jako Afrodita, moudré a zároveň tak nebezpečné jak napůl okřídlené sfingy obnažených ženských tvarů jako jedna z bran vedoucích do Sandonorika, ale i tak křehké a velice zranitelné, jako každý člověk na Zemi, třebaže nevynikáte mohutnou silou. Je to jeden z důvodů, proč se o vás píšou básně a malují obrazy a akta z různých exotických prostředí: z Tahiti a neznámé Polynésie - jako by rovnou vypadly ze štětce Paula Goguina, z nichž vyzařuje život, rajský klid a pohoda s pocity zachycenými v pouhém okamžiku - neboť nás všechny ovládá nejsilnější pud na světě, kterému se dá odolat; nikoli však vyhnout.