Amfiteatrum theatrum

Anotace: Nesměla očekávání neutuchajících pozdravu rozkoši.

Ve voliere spánku a poupat hrudi, rodil se omamny vnitřní smích, obihajici všechny nervy a cévy, aby rozezvucnil srdce, až na samou hranici poznání skutečnosti.

Probudil jsem se do živého snu, již podruhé, znovu, po absurdním rozhovoru se agentkou myšlenkového tepla. Na jevišti shluk postav s tvářemi dvojníka, muži s tujkami a cyprisemi, vlaci své stíny na náměstí emanaci božského klidu. Vládci ochotnickeho divadla duality se proměňují v oči matky intenzivního uvedomneni, aby zapocly otce v ultimatni sféře reality. Odtud se zrcadlí sny, které máme prožívat ve bdelem stavu a proklicovat tak tuto vesmírnou skutečnost.

---

Rozpomneni na vnitřní soudržnost. Před usnutím studoval kapitolu  s Tibetské knihy o životě a smrti, třináct prvních Kerouackovych suter v originále a střípky rozhovoru s Alexandrem Jodorovskim z knížky Psychomagie. Pasáže z divadelního aktu osvezili mé vnímání divadla, on spolu s Dale Pandallem, který prý hravá na Burning Manovi archetypalni, entheogenni divadlo...

''Uprostřed noci jsem se produdil ze svého bizardniho snoveho divadla  (co když to byl sen někoho jiného a já jej vnímal jako svůj?). Prostředí vypadalo jako podzemní amfiteátr hrůzy se všemi těmi vnitřními kobkami, párou a skulinkami. Melo devět, nebo deset rad okružních, jako v Dantove pekle. Ve spodních řadách seděli muži s maskami a v oblecích, které vypadala jako ctihodne rakve, jakési druhé těla. V řadách nad nimi potom byly jen kůže dvojníku tech co seděli pod nimi, úplně nahoře byli jen ostatky a relikvie, které prihlizely. Ve středu amfiteátru bylo osm rakvi, velkých, černých a masivních s otevřenými viky."

 "Vika se otevrela neznámou silou a duše dvojníku v předních řadách svekly své kůže, jako by to byly šaty a vyměnili je za neviditelné fluidum rakve. Takto se veškerá povaha živých a mrtvých, diváků a soudců, neustále promnenovala jako nějaká entheogenni hra. Prevoznik pod rakvemi jediný věděl oč tu běží. Zloději životu vstupovali již do prázdného amfiteatru po skončení obřadu. Nezbyl jediný přísedící, který by uvěřil, že sleduje sen prizraku světového uměni.''