Přeskočení

Přeskočení

Anotace: ...

Nějakou dobu jsem si i myslel, že se Průša do města už nevrátí, ale ne, přijel, vrátil se. Pořád ho to táhlo někam do Indie, říkal, že je to strašně silný, že je to jako volání, ve dne v noci že slyší volání. A že jestli má nějakou životní otázku, tak na ni najde odpověď jedině tam. Takže dal v práci výpověď a odletěl.

Vrátil se po třech měsících, byl vyhublý, tváře propadlé, celý takový jako z popela. Ale oči mu svítily, jako by si jen tak plul ve větru, prostě Indie...

"Našel jsem!" řekl slavnostně, když jsme po té dlouhé době usedli ke stolu. Příjemně to zašimralo v břiše, tohle nebude jen večer u piva.
"No?" pobídl jsem ho.


"Nebudu rozebírat podrobnosti, byla toho hromada, od půstu, přes meditace, tma, voda, hadi, byliny, něco málo pokouřit... v podstatě jsem měl vyjevit jednu otázku, jakoukoliv a na konci jsem měl dostat odpověď. A člověče, dostal!"

"Co to bylo za otázku?" zeptal jsem se nadšeně. Nebo vzrušeně, teď už nevím.

"He, znáš mě, na co já se asi mohl zeptat," zasmál se Průša. Vlastně ano, na co jiného se mohl zeptat, než na svůj sexuální život.

"Nejspíš jsi se zeptal, kolik ženských jsi za život měl," nadhodil jsem.

"Přesně! Ale já šel dál, já chtěl vědět jména, kdy jsem s kým souložil. Tohle mi vrtalo hlavou už dávno, nevím proč. Ale já to potřeboval vědět, chtěl jsem mít kompletní seznam. A tam se mi otevřelo něco v hlavě a já si normálně vzpomněl na jeden každej orgasmus, na každý přiražení, každý rozepnutí čehokoliv, neskutečný, úplně jasně, do podrobna, třírozměrně. Hele, mám to tady!"

Průša vytáhl sešit a otevřel ho. Stránky byly popsané jmény, u každého byl datum a pár poznámek.

"Podívej, tady, v den co mi bylo osmnáct, vidíš?" Podíval jsem se do sešitu.

"S touhle? Kanče," řekl jsem formálně.

"A nebo tady, to mi bylo patnáct, dívej," listoval Průša dál. Teď mu bylo dvaatřicet, ženský ho přitahovaly a stejně tak on přitahoval ženský, takže sešit byl plný.

"A co první zápis, ukážeš?" zeptal jsem se. Přeci jen, zvědavost...

"Ve třinácti, tady mám to jméno napsaný, byla to..." řekl Průša a obracel stránky, "to je jedno, prostě ve třinácti to byla moje první soulož...," a najednou se zarazil. "Ne, počkej, pořád se mi tam něco plete, jako by mi tam jedna řádka chyběla, ale za nic si nemůžu vybavit, o co šlo."

Průša zkameněl a zíral do prázdna. Pak se oklepal a mávl rukou: "Blbost, ta ve třinácti byla první, to je jistý..." Ale znovu znehybněl. Oči se mu začaly rozšiřovat a bylo v nich cosi démonského. "Ty vole," řekl potichu. "Ty vole!" zopakoval mnohem hlasitěji a znělo to jako velký malér. Vyskočil od stolu tak rychle, že se židle s rachotem překotila. Průša vyběhl z hospody a už se nevrátil.

Nevím, už jsem neměl šanci se ho zeptat, protože druhý den ho odvedli policajti, pobodal svého nevlastního otce, nikdo neví proč. Tak asi budu muset odletět do Indie, začít půstem, i když hladovění nesnáším, stejně tak hady, na meditace moc nejsem, kouřit jsem se do teď nenaučil, jenže jak jinak se mám dozvědět, proč Průšovi z ničeho nic přeskočilo...

Autor JaJarda, 03.08.2020
Přečteno 95x
Tipy 5
Poslední tipující: Vivien, Luky-33, jenommarie
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Hurá..Průša žije..no to jsou zvraty,
ale teď to s ním jde zase z kopce
..snad to neměl raději číST. :-D
Jinak moc dobře napsaný, bavila jsem se.

03.08.2020 00:42:02 | jenommarie

Strašně hrozně moc ti děkuju... :)

03.08.2020 05:57:05 | JaJarda

;-)..no není zač

03.08.2020 10:07:26 | jenommarie

© 2004 - 2021 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter