Zrádci

Anotace: ... zdál se mi sen, trápí mě realita a takhle to dopadá, ty lidské svině mě pronásledují všude...

Probudila jsem se v křečích. Sen, který mě pronásledoval nad ránem mě nemohl nechat klidnou. Proč v něm byli všichni, kteří mi poslední dobou ubližují? Proč? Slzy mi stékaly po tváři, i když jsem už dávno byla vzhůru a sen byl pryč. Bolest v podbřišku však neutichávala a pomalu šla na mě zimnice. Vzala jsem si prášky proti bolesti…

„Pospěš, musíš do školy…“ budila mě nějaká cizí paní. Trochu jsem se jí zlekla, ale když se po mém pravém boku objevila nejlepší kámoška Klára, nechalo mě to klidnou. Potom se v mé mysli rozvinulo příjemné bezvědomí a já jen cítila, jak mé nohy někam utíkají. Když jsem otevřela oči, byla kolem mě tma. Věděla jsem, že jsem v místnosti, ale nevěděla jsem kde. Hmatala jsem po zdech a brzy jsem našla vypínač. Zmáčkla jsem ho a… v rohu se rozsvítilo chabé světlo z lampičky, která osvětlovala staré umyvadlo. Na umyvadle jsem našla svůj kartáček a zubní pastu. Náhle mi došlo, že spěchám do školy. V rychlosti jsem si začala čistit zuby, ale pasta mi stékala z brady na triko. Musela jsem se převléct. V šeru jsem objevila tašku s mým tělocvikem. Nahodila jsem na sebe triko, opláchla si obličej. Ve zdi se objevily dveře. Pootevřely se a v nich stály mé dvě spolužačky a spolužák. Viděla jsem za nimi naši třídu, mé kamarády, vcházejícího učitele. Jistě už začínala hodina. Rozběhla jsem se, ale oni kroutili hlavami a brzdili mě. Potom ta dlouhovlasá blonďatá svině, co stále byla mezi dveřmi, křičela na mě něco, že se musím oholit. Ale proč? Na bradě jsem vousy neměla. Ale dobře, jestli potom budu moct za kamarády. Vzala jsem do ruky holicí strojek. Udělala jsem jeden tah po bradě. Seřezala jsem si celou kůži. Další a další tahy…. Tepna! Všude kolem moje krev. Klepala jsem se zimou a ti tři stáli mezi dveřmi a bavili se. Jejich úsměvy byly nezapomenutelné. Potom mi drzá blondýna hodila její čisté triko, abych se převlekla ze zkrvaveného oblečení. V první chvíli jsem doufala, že tohle je gesto k pokusu o mír, když však dopadlo triko vedle mě na zem, lampička na stěně se zhasla a dveře se zavřely… Zrádkyně! Zrádci!... Umírám…