Příběhy z Klimanice - 1.část: Dítě

Příběhy z Klimanice - 1.část: Dítě

Anotace: Jednoduché příběhy obyčejných lidí z jednoduché obce...

Začátek tohoto příběhu se odehrává v malém městečku Klimanice, někde v Jihočeském kraji. Poznáte několik málo postav, z nichž každá bude mít svůj díl v tomto příběhu a možná se i vzájemně propletou.
Začněme u hlavní postavy, kterou je Petr Makovský, přezdívaný Maky. Petrovo rodiče se odstěhovali do zahraničí dva roky po jeho vystudování, on zůstal v Klimanici, jen se přestěhoval do menšího bytu, na který mu rodiče příspěli. Momentálně pracuje jako pomocný kuchař v místní restauraci Modrý Rak a jako hlavního koníčka má svou rockovou kapelu, která nese název Jarní Máz.
Toto je pro začátek asi vše o Petrovi a můžeme se podívat na další postavu, což je Petrova současná přítelkyně Jarka Škorková.
Jarka je také rodilá v Klimanici, vystudovala hotelovou školu s maturitou a pracuje také v restauraci Modrý Rak, kde figuruje jako příležitostná servírka a zástupkyně provozní. Bydlí sama a je o pět let starší než Petr. Žánr Petrovo kapely není zrovna jejím šálkem, ale Petra se i tak snaží podporovat. S Petrem tvoří pár necelé dva roky.
Pro začátek by to stačilo a můžeme se podívat na začátek tohoto příběhu. Petr s Jarkou jsou oba spokojeni ve své práci i v osobním životě, ale Jarka by pomalu chtěla začít plánovat společný život. Začátkem toho je pronájem, či koupě vlastního bytu, možná i domu. Jarka si nevydělává úplně špatné peníze, ale společně s Petrovým platem a jeho „utrácením“ není úplně lehké našetřit. Petr se snaží našetřit trochu jiným stylem a to takovým, že občas vsadí na sport. Snaží se to před Jarkou tajit, ta to ale samořejmě všechno ví a občas ho musí krotit. Nicméně Jarka jednoho dne rozhodla, že částka, kterou mají by už na byt mohla stačit a pokusí se s Petrem promluvit.
Nacházíme se v místnosti u baru, restaurace Modrý Rak, Petr má již po práci, Jarka zatím ne, ale vzhledem ke slabému kšeftu v odpoledních hodinách má čas se posadit k Petrovi na bar a začít konverzaci.
Jarka: „Petře, chtěla bych s tebou probrat naši situaci.“
Petr: „Ohledně čeho? Jestli máš na mysli hodiny, tak ano, z práce jsem se odepsal a ano, odešel jsem přesně ve dvě.
Jarka: „Ale tohle nemyslím. Chtěla bych probrat NAŠI situaci, osobní, ohledně toho bytu.“
Petr: „Nedávno jsme mluvili o tom, že na to ještě není správný čas.“
Jarka „A pro tebe bude někdy správný čas? Já si myslím, že teď bychom si nějaký malý byt mohli dovolit.“
Petr: „Víš, že já jsem rád, že utáhnu svůj byt.“
Jarka: „Když budeme mít vlastní byt, nebudeme každý platit za svůj byt, ale každý půlku jednoho bytu.“
V tu chvíli se Petr zamyslí, dopije pivo..
Petr: „Musím do klubovny, máme zkoušku. Můžeme se sejít v osm? Vyzvednu tě, končíš tak, že?“
Jarka: „Jak chceš, sejdeme se tu.
Od této debaty čekala Jarka trochu víc, v jejím výraze by nadšení člověk nenašel. To Petr, jakoby žádná debata ohledně společného bydlení neproběhla a v poklidu vyrazil na zkoušku s kapelou.
V kapele hrají celkem tři. Petr obstarává basu a doprovodné vokály. Kytarista a hlavní zpěvák je Simon „Šumy“ Šumera. Do bicích mlatí Honza „J.T.“ Lambert. Proč zrovna J.T.? Honza dostal přezdívku podle postavy ze seriálu „Krok za Krokem, díky stejnému příjmení a lehké podobě onomu herci.
Je pomalu půl třetí odpoledne a my se těméř nacházíme ve zkušebně kapely Jarní Máz. Kluci mají zkušebnu na kraji obce, nejbližší obytný dům je nějakých sto metrů dál, takže nikoho neruší a mohou na sto procent trénovat.
Petr už dorazil před zkušebnu, kde už na něj zbytek kapely čekal.
Simon: „Maky, borče, zdarec kamaráde, co tak pozdě? Copak si nedokážeš zapamatovat náš nový čas na zkoušku? 14:17 není snad tak těžké si zapamovat, ne?“
J.T.: „Zdar kamo!“
Petr: Zdarec, sorry, asi nemám správně nařízený čas v mobilu, když jsem přišel ve 14:23. Hlavně mě prosím netrestej.“
Simon: „Vole, dělám si prdel. Chceš cigáro?“
Petr: „Víš, že už nekouřím.“
Simon: „A jo, jak dlouho už, týden?“
Petr: „Pět dní.“
Simon: „No kamaráde, i to je úspech!“
J.T.: „Hoši, pojďte hrát, musíme nacvičit pořádně na tu přístí sobotu a já dnes musím ve čtyři vyzvednout babičku z kroužku vyšívání.“
Tato věta zarazila Petra i Simona, ten málem spolkl svou cigaretu a oba vyprskly: „Z Kroužku vyšívání?“
J.T.: No co, během života se naučila třeba i postavit plot, ale k vyšívání se nedostala. Teď má na to čas.“
Po tom, co se všichni pomalu přestaly za břicha popadat, vešli do zkušebny.
Zvuky hudebních nástrojů sem těžko přenést, proto se vrátíme zpět do restaurace, kde je stále klid. Mimo sezónu tam chodí plus mínus padesát lidí na obědy, odpoledne většinou skoro nikdo, na večeře chodí přibližně dvacet až třícet lidí.
Za Jarkou se přišla do práce podívat její nejlepší kamarádka Dana Frajtová. Vystudovaná kadeřnice, má otevřený svůj salon právě v Klimanici. Společně pobírali právě situaci mezi Jarkou a Petrem.
Jarka: „Tak jsem chtěla s Petrem probrat to společné bydlení a normálně to zazdil.“
Dana: „Jak zazdil? A pověděla jsi mu všechno?“
Jarka: „Nemohla jsem, nemůžu to na něj hned vybalit, znáš ho. Lekne se a zdrhne.“
Dana: „Zdrhnout měl, když to na něj šlo, vyndat ho a neoplodnit tě.“
V tu chvíli se dozvídáme, že Jarka chce Petra donutit ke společnému bydlení právě proto, že je s ním těhotná, ale bojí se mu to říct.
Jarka: „Musím na něj pomalu, nebude to pro něj jenoduché, nikdy jsme se o dětech nebavili.“
Dana: „Petr je normální, určitě to pochopí a postaví se tomu čelem.“
Jarka nahodila nedůvěřivý pohled a byla dál nervózní. I když s Petrem situaci ohledně dětí neprobírali, ona sama se na to malé hodně těší. Co na to ale řekne Petr?
Autor Dejdarek, 27.11.2022
Přečteno 76x
Tipy 2
Poslední tipující: Štěpán_ČR, mkinka
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Máš osobitý styl psaní a čte se to pěkně. Jsem zvědavý jak se děj vyvine:)

07.12.2022 23:22:10 | Štěpán_ČR

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí