nikdo

Žiju v blízké budoucnosti, mám svou opravnu kosmických lodí,
u toho montuji tu svou, dříve jsem létal pro armádu, to by byla
kapitola jiného příběhu. Ve vaší době je hodně nemožného, tady
je toho běžné.
Dnes zalétávám vyhlídkový model Měsíc - Země, je fajn na chvíli
vypnout a letět pět metrů nad měsícem, je to skoro jak Taxi jedna,
jak přestal jezdit na skútru a začal jezdit taxíkem, bylo to mé poslední
zalétávání, ještě nakupuji zásoby, v kosmu se nevyplatí nakupovat.
První zakázka je jednoduchá, odvést toxický materiál, zabere to tak
šest měsíců, ještě zalít kaktus a můžu vyrazit, za Plutem mě zamrazí,
a zkotroloval jestli mám dotažené všechny matky.
Když jsem přiletěl na místo, už mi hrabalo z toho, co se řeší na Zemi,
vyklopil jsem ten materiál, na těch souřadnicích nic nebylo, dřív tam
byl bordel a večerka.
Pak mi to došlo, šlo o rozkládající se částice, které jsem neměl převážet,
protože na to nemám vybavený box, zatím mi vypadaly vlasy, změnil
jsem zakřivení cesty návratu a teď jsem na vaší oběžné dráze.