Už nespíš, viď?

Anotace: Jen takový momentální pocit...

Ležíš vedle mě a spíš…
Dívám se jak pravidelně oddychuješ, dívám se a prohlížím si Tvou tvář, tvář kterou miluju…Tvé krásné modré oči nyní zavřené, jsou hustě orámované světlými dlouhými řasami a vždy, když se na mě podíváš, podlamují se mi kolena..
Tvůj nos,je sice trošku větší, ale pro mě je ten nejkrásnější a pod ním smyslná ústa..Tak krásně umí líbat, tak měkce a přece mám vždycky husí kůži po celém těle… Jemnou tvář máš lehce zarostlou, přesně ta dýlka, která už nepíchá, neškrábe, spíš jemně hladí… Prohlížím si Tě a skoro ani nedýchám, abych Tě snad nevzbudila, jsi tak roztomilý když spíš..
Zavrtíš se a přitáhneš si mě k sobě blíž. Už Ti nevidím do tváře, ale cítím jak rychle Ti buší srdce.
Už nespíš, viď? :-) ...