Jak snadné je milovat

Anotace: kdo rád něžné chvilinky

Potkal ji, když čekala na toho, který slíbil, že ji v bezpečí převede na druhou stranu. Marně…a pak se objevil on. Nevěděla, jak poděkovat, její hrst plná penízků, které sice zvonily, ale cenu postrádaly, nestačila. Nemohla stačit. Když však natáhla dlaň, sevřel ji a prsty její vrátil zpátky. Na místo toho pohlédl do jejich očí. Snad v nich spatřil všechnu tu bolest a tiché sténání za dlouhých nocí, kdy slz není třeba, neboť zmučená duše pro samou bázeň plakat zapomněla. Postačil mu jediný dotek dlaně aby ucítil, jak moc se chvěje, jak moc touží, aby se zlatavé penízky proměnily v prach, který odnese vlahý větří, který se zvedá se západem slunce. Jemně přejížděl bříšky prstů po její tváři. Sklopila oči. Nedokázala se do těch jeho zadívat. Cítila, že v nich dokáže číst jako v knížce, která prokletá tíživými myšlenkami. Zachvěla se a on spatřil její dlouhé řasy, smutnou to klenbu překrásných očí. Najednou cítil touhu ji obejmout. Dát průchod slzám, které odnesou bolest všech hlubokých ran zasypaných solí. Zlehounka obejmout. Také však věděl, že s každým dalším dotekem ji může ztratit. Teď, když ji našel, tichou a překrásnou. Princeznu z pohádek o dalekých zemích, které voní skořicí a nespoutanou touhou. „Když tě obejmu, zůstaneš?“zašeptal něžně. Opět se zachvěla. Jeho hlas ji tolik laskal. Dokázala by jej poslouchat znova a znova, v tichých ozvěnách se nechat kolébat. „Když zůstanu, dokážeš mě milovat? Pro pár sladkých rán a pár sladkých nocí, kdy spočinu v tvém náručí. Jen já. Pro pár sladkých okamžiků, kdy smím tě uspávat doteky. Pro pár okamžiků, které nám život uchystá.“ Zlehounka ji objal. Ucítil tlukot jejího srdce, teplo jejich dlaní a horký dech na své šíji. Nedokázal si představit nic dokonalejšího. I kruh najednou ztratil svou pravidelnou linii, která nicotná silou tohoto okamžiku. Jak snadné je milovat, pomyslel si. „Jak bude ctnostné tě milovat,“zašeptal. Utápěla se v jeho očích, které nabízely více než jen pouhá slůvka zabalená do zlatavých okamžiků, jejichž nádech dokáže odnést jemný deštík, který se pomíjivou krásou podbízí duze, když sluneční paprsky odolaly.