Yuu Yuu Hakusho-Démoní touha

Anotace: a další přiběh Kuramy a Hieie, pokračovaní tohohle dílu později :)

Kurama se probouzí a lehce přetahne ruku přes Hieovo tělo. Přisune si ho k sobě bliže.Hiei spokojeně zavrní.
Oba v noci naznaly, že nebudou spěchat a omezí se pouze na dotyky a polibky.
Hiei se sice chvíli kroutil a dával jasně vašnivými polibky najevo co si o nápadu myslí.
Ale nakonec uznal,že Kurama má pravdu.
Teď spolu leželi spokojeně vedle sebe s úsměvy ve tvářích.
Kurama zaslech lehké cvaknutí dveří a poslouchal.Probouzel se zbytek týmu, a holé capkaní nohou po dlaždicové podlaze ukazovalo kterými směry míří.Vrzly dveře a v jejich pokoji se objevila hlava Genkai. Ta se zarazila a spokojeně usmála, vše bylo jako dřív. Tak jak má.
Kurama dal prst před ústa a naznačil tak že Hiei spí. Genkai přikývla hlavou,ukazala dolů a Kurama ihned pochopil.Genkai tak jak se objevila tiše zmizela ve dveřich.
Lehké klapnutí dveří zapřičinilo, že se Hiei začal vrtět. Kurama ho rychle obejmul a políbil do jeho černých vlasů.Chvili počkal až se uklidní a velice jemně sundal jeho hlavu ze svého ramene.Přikryl jej a mrštně se zvedl z postele a urychleně na sebe navlékl kalhoty.
Rukou si projel vlasy, a sebíhal po schodech dolů za ostatními.
Ti již na něj čekali, Kurama se vrhl na snídani a všiml si, že Kubawara se nasmívá"Tady má někdo po divoké noci co ?"
Kurama jej zpražil pohledem:" Ne!"
Kubawara začal opět machat rukami, a Yukina ho rázně dloubla do žeber :"Ty máš blbé otázky.To je snad jejich věc ne?"
Kubawara se zašklebil a usedl na místo.
Genkai začala vypravět.Nastinila jim situaci co se dělo,že dotyční dva démoni co na čas ovládali Kuramu a Hieie jsou Koizume a Reno,nikdo ale neví kde se přesně nachází.Diky starému démonovi maji povolený vstup do zakázaných zahrad Zásvětí.
Kurama při vypravění nervozně poposedá a v obličeji rudne vztekem.Genkai jej chytí za ruku a zatlačí jej zpět do sedačky :" Kuramo,klid. Pomstíte se jim později, napřed se musíme vypořádat stím co ohrožuje zemi. Ti dva se totiž dostali sem , a počínají tu tvořit démony z lidí. Každý tyden zmizne asi 5 osob. Sem ráda, že jste oba zpět a v pořádku, protože tihle dva", ukazuje na Kubawaru a Yusukeho," již spolu sami dělat nemůžou, nebo mi tu z toho udělají kůlničku na dříví." Kubawara nechapavě zvedne hlavu :" Co zas já? To on." ukazuje přitom na Yusukeho , ten ale mávne rukou a přidá si :" Já nic a nechte mě:"
Kurama se zasměje, tohle mu chybělo:" Dobrá nastíním pak situaci Hieiovi sám, bude to lepší.Ale jejich hlavy jsou naše!"
To už zakašle Keiko, Kurama překvapeně pozvedne hlavu:" Děje se ještě něco?"
Keiko hodný okamžik mlčí a pak řekne :" Noo já a Yusuke se budeme brát.A já bych uvítala tvou pomoc."
Kurama skoprní a neví jestli se smát a nebo se tvářit vážně.
Nakonec oboum pogratuluje.Chystá se k odchodu, když jej Keiko chytne za ruku.
Táhne ho za sebou do jednoho z pokojů v dolním patře.Kurama chvíli vzdoruje než nakonec povolí a nechá se vtahnout do pokoje.Ocitá se v záplavě čehosi bílého, překvapeně zamrká:"A co tu mám jako dělat??" Keiko složi ruce v prosbě."Kuramičku prosííím prosííím, Kubawara a Yusuke mi rozbili šici pannu, prosím moc budeš mi chvili stát jako model? Potřebuji ty šaty doupravit." Jeji ruka jej ihned přeměřuje." Jsi stejně vysoký jak já , prosím "
Kurama vyděšeně koukáa zasadními gesty dáva najevo že se mu to ale vůbec nelibí.
Keiko kleká na kolena a plazí se kněmu :"Prosím Kuramičku."
Kurama po chvíli protočí oči :"Tak joo "
Během 5 ti minut je nasoukaný v šatech a všude se škrábe."Bože co to je za materiál ,hrozně to kouše." Keiko jej plácne po zádech:" stůj rovně at to můžem zapravit."
Yukina mizi pod šaty a zapravuje spodničku a Keiko si sedá na zem před něj a začne délku spravovat.Kurama je chvíli sleduje, pak si začne prohližet pokoj, až mu zůstane pohled stát na zrcadle. V duchu si říká."sakriš ono to nevypadá zas tak zle...
otačí se na židli a sleduje se.
Nečekaně jej někdo plácne přes zadek a vzduch prořízne Hieiův hlas:"Tak sem slyšel tu novinu gratuluju, ukaž se....
Kurama se trhaně otočí s překvapeným výrazem a kouká na Hieie,který došel.
Keiko vyleze z pod suknice Kuramy, a Hiei zmateně couvne.Chvili prstem ukazuje na Kuramu pak na Keiko, cuka mu v obličeji a mrká okem.Pak se zvrátí dozadu, začne se po zemi válet, vybuchuje smíchy a řve na celé kolo :" Kuramičkuuu máš to moc dlouhýýýý " Kurama pokyne holkám ať raděj zmizí. Ty se schichotáním vytratí raději pryč.
Kurama si překřiží ruce na prsou a čeká:" Bude ti to dlouho trvat?" a pozoruje smějici se ho Hieie který mlatí rukou do podlahy.
Ještě okamžik čeká a pak chytne Hieie za límec jeho pláště a tahne ho po podlaze ke zdi.Hiei se v zachvatu zmůže ještě na jednu větu" Kuramičku nejsou ti vidět nožky " Kurama se zasměje, ale dělá ze sebe nekopromisního a táhne ho dál.
Dotáhne ho ke zdi a na kterou ho razantně přitiskne. Vrazí mu koleno mezi jeho nohy a sune jej výš.Hiei se přestane smát a jen zalapá po dechu, a z pootevřených rtů zazní slastný sten.
Kurama ho hladově políbí a rukou mu sjede pod tričko ,kde jej začne hladit na břiše.
V místnosti je slyšet jen Hieiovo slastné vzdychání.
Okamžitě se útoku jeho rtů podvolí a přitahne si jej za vlasy k sobě a jeho vašnivé polibky opětuje.
Hladově a žádostivě se jeden druhého nemůžou nabažit.
Kurama po chvíli Hieie za rameno odstrkuje a opře obě ruce o zeď a dívá se mu zpříma do očí.Hiei se pod jeho pohledem chvěje. Na okamžik se mu podlomí kolena ,ale to ho již Kurama chytá za pás a zvedá jej :" Nepadej mi zlatí"
Hiei se zachvěje a vyžaduje další polibek. Kurama ale ucukne hlavou.Hiei se zmateně podíva a chytne Kuramu za bradu a otočí si jeho obličej ke svému. Vidí jak mu jeho smaragdové oči svítí jak nikdy.
Přitahne si jej znovu k sobě a hladově jej polibí, a jemně kousne do rtu, vyskakující kapku krve lehce slizne.
Kurama se celý chvěje, a žádostivě ho poprosí:" Hiei prosím zmiz odsud nebo se něco stane." Hiei nakloní hlavu :" Proč? Já to chci."
Kurama znovu zaprosí :" Hiei... prosíím. "ukaže pohledem na šaty:" viš že by nám Keiko dala co proto , tohle zničit."
Hiei se zaculí :" To ano." jemně si ho přitahne a zašeptá :" ale sluši ti to"Lehce se protáhne pod jeho rukou a zmizí z pokoje. Kurama lapá po dechu, a snaží se rozehnat myšlenky, sundáva šaty,oblékne se do svých. Přivolaným divkám vrazí s omluvami šaty a mizí v útrobách domu.
Jeho kroky vedou do sprchy kde si poušti po svléknutí šatů ledovou vodu.A nechá na své tělo dopadat kapky vody.
Vlasy rozježené přivaly vody se kroutí v prstence.
Náhle ucití na svých zádech zvláštní pocit, Jako by mu někdo jel prstem od krku až dolů k pasu.Zachvěje se, prudce se otočí a za ním stojí Hiei.
Kurama zalapá po dechu znovu, a už neprotestuje. Vtáhne Hieie do sprchy a věnuje se čistě jemu.