Přijdeš?

Lásko... Neutíkej přede mnou. Pojď. V náručí mém. Chci být teď zas chvíli s tebou. Propustil jsem smutek. V koutě krčí se nenávist. Zahnal jsem temnotu... Pojď, prosím. Vše čeká jen na tebe. Já vím, snad každý tě hledá. Chce vědět, o čem jsi a jaká tajemství nám skrýváš. Kolik lidem vlastně bereš a kolik jim dáváš. Jestli tvoje krása přebije bolest, když opouštíš nás. Jestli jsme víc šťastní, když si u nás nebo více smutní, když bdíš nad jinými. Teď i já chci poznat, jaká jsi. Jsi tak slavná - v dobrém i v tom špatném. Tak řekni mi, přijdeš teď za mnou? Bloudím světem a jen tebe hledám. Prý vidíme svět jinak, když přicházíš blíž. Že prý z tebe blázníme, že z tebe i vraždíme. Neboj se mě, prosím. Vždyť jsem jen jeden z mnoha, co čeká na tvou sílu. Já věřím, že jsi. Tolik o tobě dá se slyšet. Zaháníš chlad a slunce rozsvítíš nám v srdci. Tak moc písní o tobě zní. Tolik pohádek a příběhů o tobě vypráví. Jsi snad tím zázrakem, co na zemi hledáme? Skoč do mé náruče, skoč do mých snů. Cestu k mému srdci máš, vrata otevřel jsem dokořán. Prosím, buď teď chvíli mou. Zažeň moje chmury. Vyhosti z mé duše smutek. Buď jak samet. Dotkni se mě, pohlaď mě. Dá se o tom jenom snít? Nebo proměníš sny ve skutečnost? Tak moc chci tě blíž. Ukaž svou krásnou tvář a nechej mě, ať poznám, jaká jsi. Jsi jako já? Jsi někdy hodná a někdy zlá? Opravdu jsi tak mocná, že nedáš lidem spát? Kdo nepozná, zřejmě neuvěří. Ale já budu čekat dál. Jsi ta, pro kterou se umírá. Jsi ta, pro kterou se žije. A já doufám, že časem potkám tě. Měla by ses ukázat všem. Měla by ses více otevřít světu. Bylo by tu krásněji. Navštiv mě tedy a dokaž, jaká jsi. Bláhovou iluzi do té doby budu mít v hlavě. Už mi na ničem nezáleží. Stačí jedno a budu šťastný. Vyslyš tedy mojí prosbu - chci vědět, jaká jsi...