O Pegottovi a Nástěnce-díl II.

Anotace: Na lidové motivy s bÍLÝCH kARPAT

Zatímco na hradě probíhaly horečné přípravy,rabovaly se sklady,sklepy,sýpky,komo-ry a statky poddaných,rozesílal Petrus pozvání na svatbu svým přátelům, význačným šlechticům,například uherskému magnátovi Lázslo Fazekašovi z Bárkasšáru,bratrům Kunovi Houpačkovi a Kunovi Kodešovi z Kunštátu,také jejich zbujnému bratru Zděnku Tufovi z Kunštátu,Járovi Keke z Hrobesa,Mildovi z Doliny a dalším.Avšak i f Kladné bylo živo. Nastěnka si chystala výbavu,snášela ložní,peřiny,nádobí,bratr jí také slíbil pár klátů (oulů) a těšila sa na hrad.

Avšak její lstivé kamárádky Edita a Baruška jí záviděly to veliké štěstí,keré ju potkalo.Edita sa dokonce vydala do hradu s tragačem a jak šel Petrus po nádvoří ,chytla ho, zatáhla do maštale ,strhla ze sebe vetché šaty,lehla na seno a f odevzdanéj poloze zasténala „Vezmi si všecko co chceš“,“Dyš my-
slíš“,řekl Petrus,vzál si teda tragač a odešel po svých. To ji nesmírně ponížilo a potupilo,proto se rozhodla k velikéj pomstě. Ještě ten večer zlákala Barušku a po setmnění se s lucernou vydaly na Zabitec,kde v chýši žil starý černokněžník.Napřed láteříl gdo ho vyrušuje,ale dyš uviděl dvě chutné defčice,tak trochu rostál.Holky mu napřeskáčku povykládaly co se stalo,že Nastěnka si takové štěstí nezaslůží,spíš ony a jestli by ju nezačarovál. Dyš nemožů mět hraběta ony,tak nigdo.Stařec promnul svůj plesnivý fous,pokýval hlavou a řekl :“Dobrá, dám vám kůzelný lekvar,který dyš vypije,promjéní sa v žabu,ale co zato ?“Dífky byly chudobné, nic neměly a toš mu nabídly sebe. Vilný stařec s tím souhlasil, zatáhl je obje do svého pelechu a do rána s něma skotačíl,měl dost mušské sily, neboť žvýkál různé divotvorné zelinky a kořénky.Skrátka, stařík řvál, cérky řvaly,kref stříkala a ráno,dyš sa cérky vypotácely s chatrče,byly orvané jak samice,nohama sotva plétly,ale v ruce nésly malů butelku ze zeleným lekvarem.Jak sa zvetily, hned za Nastěnků, vylákaly ju do sadu,tam jí řekly,že si sňů chců připit na její svajbu,daly jí žbánek vína ,vypoščaného s krčmy,do kerého nalily kůzelný extrakt.Nastěnka ,nic netušíc,zhluboka si zavdala,najednou vyvalila oči,začala zeleňat,zmenšovat se a za chvílu s ní byla žaba-skokan,smutně zakuňkala a odskákala k lesu.Cérky sa ďábelsky zachechtaly a smětaly pryč.

V sobotu hrabě Petrus Pegott IV. ve slavnostním průvodu sjížděl dolů do Kladné.Přijížděl k tvrzi své milované a bylo mu divné, že ho nikdo nevítá žádná slavobrána,nic. Vjél do dvora a viděl svoju potencionální tchyňu naříkat a spínat ruky“.Milosti,Nastěnka sa stratila, hledali jsme fšade a nemožeme ju najít“,bědovala stará žena.Petrus ji odstrčil, zavelel svým lidem a všichni začali hledat,pátrat,fšecky stodoly,seníky prohledali,křoví a lesíky propátrali a nic. Nešťastný ženich si rval vlasy plnýma hrsťama( uš mu potom nenarůstly),běhál s mečem v ruce sem a tam,ale na nic nenarazil.Večer už byli všichni zoufalí a nevěděli si rady.Avšak bystrý Milda z Doliny Petrusovi řekl :“ Víš,za městečkem daleko při potoku žije moudrý stařeček Rak Potocký,zajdi za ním,jedině on Ti snad može pomoct“.I vydal se Petrus za stařečkem a svěřil se mu se svým hořem.“Znám tvůj žal chlapče“,řekl stařík“A je dobře,žes přišel za mnou,jedině já Ti možu pomoct,jak říkal Milda,ale napřed mosíš splnit tři těšké úkoly“.Bolestí trýzněný feudál souhlasil, že pro Nastěnku udělá fšecko na svjetě a stařík mu řekl:“První úkol bude ten, že půjdeš do krčmy a vypiješ 15 piv“.Sklonil Petrus smutně hlavu,neboť věděl ,že alkohol je zhouba,ale co mu zbývalo.Zasedl se svými druhy u šentyšu a s nechutí do sebe obracel jedno pivo za druhým. Trvalo mu to celé tři hodiny než to zvládl.Když se vrátil,stařík ho pochválil a poslal spat,že zítra ho čeká težší úkol.Druhý den mu uložil, že musí jít do hospody a vypit 15 boroviček.I odebral se nešťastník opět do nálevny a trvalo mu to celé čtyři hodiny než úkol zvládl.Kamarádi ho odnesli dom ke stařečkovi,aby se prospal na poslední úkol.Třetí den mu Rak Potocký uložil,aby vypil 15 souprav a to byl,věřte,úkol nejtěžší. Ale statečný hrabě u vidiny získání své Nastěnky se obětoval a šel do krčmy.Bojoval se soupravama urputně,Keke s Kunama mu pomáhali,Fazekaš mu držél hlavu dyš odmítál pit a nakonec to zvládl. Přátelé ho naložili na tragač a odvézli k Potockému.Ten mu ráno řekl:“Splnil si svoje úkoly a dokázáls tým lásku ke svojí Nastěnce a to,že si ju zaslůžíš. Půjdeš teť k lesu Na Nivách a uvidíš tam poskakovat žabu.Tu políbíš a uvidíš“. Petrusovi se ,pravda,moc nechtělo do líbání žaby,zejména po tech patnásti sůpravách,ale co dělat.Šel jak mu kázali,našél žabu,políbil ju a nic. Tak sa nasrál , žabu nakopl a ejhle namísto žaby tam stála Nastěnka.“Děkuji Ti můj milý,žes mě vysvobodil,kdybys mě nenakopl a nedokázal tak svoji lásku,nikdy bych nebyla Tvojí “. „Pro tebe udělám fšecko moja milovaná, aji Ti nakopu do prdele,ale bude mňa to stát velkého přemáhání“řekl zamilovaně Petrus. A ruku v ruce vesele kráčeli domů.

A byla svatba veliká,převeliká,takové slávy celý kraj nezažil.Jedlo se,pilo a hodovalo štrnást dnů a uš skoro nekeří nemohli.Petrus s Nastěnkou se usadili na hradě,měli nekolik dětí,keré jim dělaly jenom radost,spokojeně hospodařili a jestli neumřeli,tak tam žijí podnes.

Edita s Baruškou nevydržaly výčitky svědomí a přiznaly se ,že to fšecku,tu ničemnost spůsobili ony.Petrus jim velkoryse odpustil a Nastěnka je prodala za pět zlatých chlípnému Kekemu, kerý je zašantročil do nevjestinca f Bojkovicách(ale to uš je jiná pohátka).

A zazvonil zvonec a pohátky je konec.


Karel Jaromír Kladenskožilínský