Trénink

Anotace: Tuhle povídku jsem napsal, jako motivaci k návštěvě posilovny. Myslím, že takováto návštěva by se líbila nejednomu z nás.

"Kartu Vám vystavíme do týdne. Do té doby se stačí nahlásit tady na recepci a já Vás pustím přes turnikety. Klíč od skříňky vydáváme oproti záloze padesát korun a prostor je potřeba opustit do devíti večer."
"Dobře."
"Budete chtít ten klíč?"
"Ano."
"Tak prosím padesát."
O pult recepce zacinkala kovová dvoubarevná mince. O chvíli později ji na jejím místě nahradil klíč s bílou plastovou cedulkou. Na cedulce bylo permanentním fixem napsáno číslo šest.
"Kdybyste měl nějaké dotazy, tak se nebojte zeptat."
Recepční pod stolem stiskla tlačítko a světlo na turniketu změnilo barvu z červené na zelenou. Nervózně jsem si zastrčil klíč od skříňky do kapsy a málem přepadl přes turniket. Nedala na sobě znát, že by ji to pobavilo nebo překvapilo. Když jsem se na druhé straně turniketu narovnal, tak jsem si uvědomil, že jednu otázku bych měl. A co teď?
V posilovně jsem v životě nebyl. Ani mě nenapadlo, že bych mohl nějakou navštívit.
Marně jsem se rozhlížel napravo a nalevo. Přede mnou se rozprostírala hala asi deset metrů na deset. Jedna stěna byla souvisle pokryta zrcadly a před ní stály lavice s činkami a některé stroje. Jejich funkce mi naprosto unikala. Za mnou se nacházela recepce s barovým pultem, kde dvě slečny ve sportovním oblečení obsluhovaly za barovým pultem zákazníky, vařily kávu, prodávaly proteinové tyčinky, a v lednici se nacházelo i několik lahví bílého vína. Že by na regeneraci? Jak jsem si prohlížel bar, tak jsem si všiml, že slečna, která mě obsluhovala, mě pozoruje. I za barem bylo poznat, že je štíhlá. Měla středně krátké vlasy svázané do kratičkého culíku. Na sobě sportovní tílko a oříškové oči s troškou zeleně v nich. A hlavně s jiskrou. Říkala si asi „Co tu ten chudinka hubenej pohledává.“ Rychle jsem se odtrhl pohled.
Jedny ze dveří jsem identifikoval jako šatny se sprchou. Vnikl jsem dovnitř, převlékl se a s ručníkem se vrátil zpět. Dobře tedy. Běžecký pás přece znám. Běhat umí každý. Oprava, běhat umí každý první minutu. Po další minutě je to spíše sípavé belhání.
Takže činky. Pozoroval jsem muže přede mnou. Seděl na lavici, v jedné ruce něco jako malá skála. Ztěžka funěl a napínal obrovské svaly tak, že mu naskakovaly žíly až na krku. Po chvilce se přesunul a místo jsem zaujmul já. Popadl jsem činku a…ouha. Po dvou zdvizích jsem ji odložil zase zpět.
V té chvíli jsem propadl trudomyslnosti. Co tu dělám, vždyť to, o co se pokouším, nedává žádný smysl. Jdu domů. Popadl jsem ručník a vystřelil směrem k šatnám.
„To už jdete?“ Otočil jsem se k recepci. Hnědooká slečna se opírala o bar. „Jste tu asi dvacet minut. Takový trénink nemá žádný účinek.“
„Promiňte, ale tohle asi nemá cenu.“
„Vy to vzdáváte po jednom sezení?“
Nevěřícně pokyvovala hlavou. Pak se otočila k druhé dívce. „Jani, vezmeš to na chvilku za mě? Udělám tady pánovi prohlídku.“
Obešla bar. Na nohou měla černé sportovní šortky a bílé tenisky. „Já jsem Helena, ale říkají mi Hell, ahoj.“ Stiskla mi ruku na svou drobnou postavu překvapivě silně. „Já jsem Pavel. A říkají mi Pavel.“ Jiskřičku v oku doplnil mírný úsměv. Pochopila, že to byl žert. „Sledovala jsem tě Pavle. Ty jsi v posilovně nikdy nebyl. Nechceš si ještě jednou zkusit ty činky?“
„No tak jo.“
„Pozorně se dívej. Nejdřív musíš začít s menší vahou. Tahle by šla.“ Pozvedla ze stojanu drobnou činku zašitou do růžového neoprenu. Na boku činky bylo vytištěno 2 kg. Usedla na lavici a roztáhla stehna a narovnala záda. „Loket při zvedání musíš zapřít o vnitřní část stehna. Také musíš pracovat s dechem. Při záběru vydechuješ. Takhle.“ Napjala sval na ruce a předvedla popsaný pohyb. Pozoroval jsem ji. Pod opálenou pokožkou se rýsovaly svaly, které byly tak akorát velké a tvarované, aby jí dodávaly sportovní vzhled. Opírala se o opálené stehno plynule navazující na oblý zadeček. Hrudník tvořil s zadečkem dokonalý poměr…
„Tak a teď ty.“
„Ehm, co?“
„Poslouchal jsi mě? Sedni si na lavici, roztáhni nohy, narovnej záda, zapři si loket o stehno a…“

***

Ten den jsme prošli s Hell celou posilovnu. Ke každému stroji a pomůcce mi něco pověděla a nechala mě ji vyzkoušet. Od té doby jsem do posilovny začal pravidelně docházet. Nebyla tam pokaždé, což byla škoda. Ale když byla přítomna, tak jsem se na ni mohl kdykoli obrátit pokud jsem něčemu nerozuměl.
„Proč jsi vůbec začal posilovat? Nevypadáš jako ten typ, který by ve cvičení nacházel zalíbení.“
To se mě zeptala ve chvíli, kdy jsem měl nad hlavou zvednutou činku na bench. Ona mě jistila před pádem a využila té chvíle, že nemohu nikam cuknout. Stála nade mno nakloněná přes činku a já jí viděl do výstřihu volnějšího trička.
„A na co myslíš…že..uf…vypadám?“
„Já nevím, vypadáš trochu jako nějaký programátor nebo tak.“
„To ti pěkně dě…děkuju.“
„To nebylo míněno jako urážka. Tak jaký byl ten důvod?“
Zaklapl jsem činku do stojanu. Spoceně jsem si sedl na lavici a otřel čelo.
„Kvůli holkám. Myslel jsem, že když budu mít svaly, tak si nějakou najdu. Cucáci na holky moc nepůsobí.“
„Ty nejsi cucák. Ty jsi blb.“
Když se s Hell člověk znal delší dobu, tak začala být až nesnesitelně upřímná.
„S holkami, které se honí za svalovci, bys být nechtěl.“
Poukázala k jednomu zrcadlu. Tam jedna silikonová slečna natáčela zadeček smělem k zrcadlu, rukou s gelovými nehty držela zlatý telefon a fotila se.
„Ale chápu, že u tebe jde spíše o sebevědomí.“ Pokračovala Hell dále. „Nejradši bys byl za Casanovu.“ Prohledla si mě od hubeného krku až k čapím nohám. „Ale s tímhle Casanova opravdu nebudeš. A způsobem, jakým cvičíš se jím ani nestaneš.“
„A co mám tedy dělat?“
„Potřebuješ tréninkový plán. A výživový.“
„To tady nabízí soukromí trénéři, ale na to jako student rozhodně nemám.“
Hell chvíli mlčela. Sedla si vedle mě a bylo vidět, že jí to v hlavě šrotuje. Sama jako studentka medicíny věděla, že trenér se z brigády nezaplatí. Pak mě plácla do stehna.
„Tak ti ten plán udělám já. Zkušenosti mám a o výživě toho vím taky docela dost. Napíšu ti termíny kdy tady mám směnu a ty sem budeš docházet.“
„A nebude ti to kolidovat s prací?“
„Dostaneš plán a já na tebe budu po očku dohlížet. Stejně tady máme k večeru trochu prázdněji. Lidi jako ty by se měli v posilovnách podporovat, protože jim pomohou nejvíc.“
Pokrčil jsem rameny. Co jsem mohl ztratit? Přinejmenším jsem měl hezkou milou trenérku zadarmo.
***
Já řekl milou? Cha! Už jsem pochopil proč se Heleně přezdívá Hell. Není to jen zkrácenina jména. Když se jí dostanete do pařátů, tak jste skončili v pekle. První den mi vrazila do ruky vytištěný svazek listů. Byl na něm jídelníček, její směny a sestavy cvičení včetně zátěže a počtu opakování. Většinu času jsem cvičil sám, ale mohl jsem se spolehnout, že se mi do zátylku zabodává ostříží zrak z recepce.
„Je možné si pořídit jednorázovou vstupenku, týdenní, měsíční a roční permanentku a nebo… CASANOVO! TO SI ZE MĚ DĚLÁŠ PRDEL! MÁŠ TAM NAPSÁNA TŘI OPAKOVÁNÍ! OPOVAŽ SE Z TOHO STROJE VSTÁT! …nebo si můžete zaplatit deset návštěv za zlevněnou cenu.“ Časem se z nás stalo komediální duo posilovny. Hell a její pejsek.
Když bylo k večeru volněji, tak mi se cvičením pomáhala. Ukázala mi různé formy stretchingu a kalisteniku, což je cvičení s vlastní vahou. Každý cvik dokázala jako studentka medicíny proložit vlastními postřehy a občas jsem nechápal kdo ten Vastus lateralis je a co s ním mám společného zrovna já. „Tohle je kočičí hřbet. Slouží k protažení zad. Prohneš záda a…“ Popravdě jsem poslouchal asi polovinu toho co mi říkala. Když proti vám holka klečí na všech čtyřech v legínách a sportovní podprsence, tak udržení pozornosti je nad možnosti většiny mužů. V té chvíli se krev odlije někam úplně jinam a vy se jen modlíte, aby to nebylo vidět.
***
Jednoho dne jsem právě dokončil poslední opakování s ruční činkou a zadíval se na hodiny. Bylo deset minut před zavíračkou. Hell byla už za barem sama a odbavovala poslední odcházející partu deseti lidí, kteří navštívili posilovnu společně. Právě vysvětlovala jednomu z nich, který zde byl poprvé, jak funguje předplatné a nevěnovala mi pozornost. Pozastavil jsem se a prohlédl si ji. Dnes jí to obzvláště slušelo. Sportovní podprsenku vystřídalo černé plandavé tílko s logem Jack Daniels a hlubokým dekoltem. Zpod tílka vykukovala na ramenech a bocích bílá podprsenka. Zadeček jí obepínaly džínové šortky. Vlasy rozpuštěné a trochu jí padaly do očí. Působila trochu roztržitě. Asi kvůli blížícím se zkouškám. A navíc byl velmi horký červen.
Chvíli jsem se díval a začal jsem pociťovat neklid. Proto jsem vlezl do pánské šatny, svlékl se donaha a okamžitě skočil do sprchy. Chtěl jsem se schladit, protože bylo opravdu velké horko. Takové horko, které lze nejlépe přečkat ve sprše. Nejlépe s někým dalším. Někým, kdo má na sobě propocené tílko Jack Daniels a svlékne si ho, aby se mohl přitisknout… Při tom pomyšlení jsem se vzrušil. Ale nebylo potřeba tuto skutečnost příliš řešit. Byl jsem poslední mužský návštěvník, Hell nikoho dalšího do posilovny po zavíračce nepustí a na mě zatím vždy počkala u recepce. Takže nikoho pohoršovat nebudu. Natáhl jsem se po ručníku, utřel tělo, přehodil ho přes hlavu a za soustavného drbání vlasů vstoupil do šatny. Chvíli jsem v šatně stál, když v tom jsem si při drbání hlavy všiml, že u vstupu stojí dva ženské sandálky. A v těch sandálkách byly nohy. A na těch nohách byla připevněna stehna a tak dál. Až nakonec v mužské šatně stála Hell a v ruce držela koště. Upírala zrak do mého klína a o vteřinu později mi vytřeštěně pohlédla do očí.
„P…promiň, já myslela, že jsi už pryč.“
Než jsem stačil něco říci, vyklouzla ven a dveře se zabouchly. Po úvodním šoku jsem se vzpamatoval. No výborně, ty Casanovo. Viděla tě v plné polní a bude si myslet, že jsi nějaký úchylák. Ale to je vlastně nesmysl. Neměla přece v šatně co pohledávat. V každém případě to teď mezi námi bude divné. S povzdechem jsem se začal oblékat. Když jsem byl hotov, zavřel jsem skříňku číslo devět, zamkl ji a s klíčem v ruce jsem vstoupil do posilovny. Hell tam byla. Seděla na barové stoličce u pultu s nohama přehozenýma jednu přes druhou. Sandálky ležely rozhozené pod ní. Před ní stála napůl plná sklenička od vína a otevřená láhev. Hell se opírala bradou o dlaň a hypnotizovala jedno zrcadlo kdesi v dálce. Nic jsem neřekl. Nebylo co. Byla to nehoda. Položil jsem před ní klíč a s “Ahoj“ se vydal ke dveřím. Když jsem byl jen několik kroků od dveří tak se za mnou otočila.
„Jak můžeš mít zrovna ty problém s holkama?“
Otočil jsem se.
„Jak to myslíš?“
„Jsi chytrej, hodnej a šerednej v obličeji taky nejsi. Občas jsi trochu moula, ale to se může některým holkám i líbit. No a když k tomu přidáme to, co nosíš v gatích…“ Došel jí hlas. Zrudla.
„To není zase tak moc, ne? Já jsem si vždy říkal, že se jedná spíše o průměr.“
„Průměr vůči čemu? Pornofilmech?“
Neodpověděl jsem. Přiznám se, že v tomto stavu jsem pro něj jiného srovnání neměl. Hell si povzdechla a obrátila do sebe sklenici. Hned si dolila.
„Kdyby nebyla chůze bez gatí zakázaná, tak bys musel ty nablblý nanynky odhánět klá… teda klackem.“ Mimoděk přitom ve vzduchu ohmatávala neviditelnou bagetu. Jakmile si to uvědomila, tak hned založila ruce do klína, aby s nimi nemohla šermovat.
„ Bohužel tomu tak není. A když mě uvidí s kalhotami na nohou, tak se mi jen vysmějí.“
„Ty nejsi blb. Ty jsi jelito.“
„Co prosím?“
„Viděl jsi se poslední dobou v zrcadle? Když jsi poprvé vstoupil támhletěmi dveřmi, tak takhle jsi rozhodně nevypadal. Vždyť já bych se podle tebe mohla učit svalové skupiny na zkoušku.“
Nevěřícně jsem zakroutil hlavou. Ona si opět povzdechla a obrátila do sebe celou skleničku.
„Dokážu ti to. Svlékni se.“
„Ale neblázni.“
„Svléknout. Já tě trénuji a potřebuji prohlédnout, jak na tom jsi. Tričko, kalhoty, ponožky, vše.“
Vzduchem to jiskřilo a já se tedy podvolil. Došel jsem k lavici, svlékl jsem tričko, sundal boty, rozepnul opasek, svlékl kalhoty. „Tento večer se odvíjel docela jinak než jak jsem očekával.
„Trenky taky!“
Otočil jsem se za ní v posledním záchvatu cudnosti.
„A co když někdo přijde?“
Mezitím došla ke vchodovým dveřím. Dívala se mi do očí a teatrálně otočila klíčem.
„Nepřijde.“
Atmosféra zhoustla ještě víc a mě začínal docházet dech. Jedním prudkým pohybem jsem ze sebe trenky strhl. Hell ke mně pomaličku došla. Prohlížela si mě kousek po kousku od hlavy přes hrudník, po třísla až k nohám.
„Otoč se k zrcadlu.“
Teď už poslušně jsem se otočil a pohlédl jsem na sebe do zrcadla. Stál jsem od něj asi metr. V místech dříve netušených se rýsovaly svaly a vazy. Pocítil jsem zezadu tlak prstu na spojnici krku a ramene.
„Trapézák.“
Dále pohlazení po rameni. To už bylo celou dlaní.
„Deltový sval.“
Hell stála za mnou a dívala se na mě skrz odraz v zrcadle. Rukou zklouzla na mou paži. Zde jeden sval stiskla.
„Biceps. Teď se neotáčej.“
Poslechl jsem. Za svým tělem jsem viděl, jak tílko padá na podlahu i s dalším jejím oblečením. Měkká kůže jejích ňader se přitiskla k mým zádům. Její ruka zašátrala pod mým ramenem a hladce vklouzla na mou hruď.
„Pectoralis ma…major.“
Začala hluboce dýchat. Přitiskla se ke mně ještě více a bradu mi opřela o rameno. Cítil jsem na rameni její horký dech. Ruka a dvojice očí, které nervózně těkaly po mém těle v zrcadle. Rukou sklouzla na břicho, kde se začaly rýsovat čtvercové svaly.
„Rectus abdominis“.
Na břiše se na chvíli zastavila. Její druhá ruka proklouzla kolem mého břicha a objala mírně stopořený úd a zašeptala.
„Penis.“
Zabořila svou tvář do mého ramene a přitiskla se ke mně ještě více. Začala rukou pohybovat dopředu a dozadu. Pomalu a opatrně. Cítil jsem její horký dech, cítil jsem tep jejího srdce a také jsem cítil její jemnou kůži na rukou, která ho svírala. Také jsem celou scénu viděl v zrcadle. Cítil jsem, jak v její ruce roste a jak ona stále více uzavírá stisk a zvyšuje razanci. Po chvilce se její oči podívaly do zrcadla zatímco tváře měla stále zabořené do mého ramene. Pohlédla dolů a do jejích očí se vrátila poťouchlá jiskřička.
„Takže, když jsme si vše připravili, postoupíme k další části tréninku.“
Do hlasu se jí vrátil rozhodný tón. Pustila své sevření a pomalinku mě obešla. Byla nádherná. Prsa pevná a zakulacená, ploché bříško s linií jdoucí od hrudi k pupíku. Klín vyholený a zlatavá kůže po celém těle. Podívala se na něho, žertovně povážila v ruce jeho a varlata.
„To by nebylo zlé. Ještě kontrola zblízka.“
Poklekla si. Vzala ho do jedné ruky zatímco prsty druhé odměřovala vzdálenost. Prohmátla kůži, kontrolovala každý kousek. Nesnesitelně pomalu. Schválně mě týrala, potvora. Já již jen stál a s hlubokým dýcháním čekal. A pak tahem odhrnula kůži, aby odhalila žalud. Ten byl nalitý krví. Opět ho s hranou pečlivostí prohlížela.
„Hell, prosím.“
Na tuto žádost se mi zadívala hluboce do očí a přitiskla k němu své rty. Drobnými pohyby její rty klouzaly po povrchu. Jednou za čas se zastavila a její jazýček kroužil kolem žaludu. Pak pokračovala hlouběji zatímco jedna její ruka objímala tělo penisu a druhá hladila můstek. Po chvilce ho vyndala z úst a její jazyk sklouzl po celé jeho délce. Opět ho objala ústy, ale nyní ho zavedla hlouběji. Každou chvíli mi pohlédla do očí a bylo vidět, že má z mého stavu škodolibou radost.
Pak najednou přestala. Chytila mě kolem beder, zvedla se na nohy, přitiskla se ke mně a políbila mě. Pak se ke mně otočila zády a přitiskla svůj zadeček k mému klínu.
„Ženu…lze uspokojovat různě.“ Vrtila svým zadečkem zatímco se natáhla dozadu a vzala mě za obě dlaně. „Jedna z praktik je obouručně. Jednou rukou obejmeš prso.“ Jednu mou ruku položila na svou bradavku až ji úplně zastínila. „A druhou ruku…“ Tu položila do svého klína. Podíval jsem se do zrcadla. V mém objetí se teď nacházela nádherná žena, která toužila po tom jediném. Začal jsem jedním prstem kroužit kolem klína. Hell zavřela oči a bylo na ní vidět soustředění. Zatímco jsem kolem ní kroužil, tak ona kroužila zadečkem ve stejném rytmu. Začal jsem kroužit víc a ona začala přerývaně dýchat. Stále víc. Hladil jsem její prso a ona dýchala stále hlouběji a stále silněji se ke mně tiskla. Pak jsem dovnitř vložil nejdřív jeden prst a pak ten druhý. Hluboce vydechla a pak se zachvěla. Začal jsem prsty zajíždět stále hloub. Po chvíli vzdychání přešlo do stenu. „Ah…Ah…Ah…“ Začal jsem prsty pohybovat rychleji. „Ah.Ah.AH.AH.AAH.AAAH.“ V ruce jsem drtil její prso a ona se mi vzmítala v náručí. „DOST! Chci tě!“ Odvrhla mou ruku v klíně, popošla krůček dopředu, aby uvolnila můj úd. Ten se vlastní vahou překlopil níž mezi její nohy. Hell se opřela jednou rukou o zrcadlo. Prohnula záda, vystrčila zadeček a druhou rukou nahmatala mezi svýma nohama penis. Lehce ho dvěma prsty objala, nasměrovala ho tam, kam potřebovala, a pak pomalu, polehoučku zatlačila. Kousek „Aach…“ Po kousku. „Hmmm“. Cítil jsem jak vniká do jejího rozpáleného nitra. Pomalu a po kouscích stále hloub. Byla velmi opatrná. Objal jsem ji kolem boků. Když už byl celý vevnitř, tak se Hell na chvíli zastavila. Hluboce dýchala, opírala se o zrcadlo, na kterém její dech kreslil zamlžené mapy. Vlasy měla shrnuté v očích a já cítil teplo a tlak jejího nitra. Začal jsem pohybovat boky. Pomalu a po troškách. Hell se po pár přírazech křečovitě chytila rámu zrcadla. Prohnula více záda, takže teď tvořila se zadečkem nádherný oblouk. Po chvíli jsem zvýšil tempo a cítil jsem, že mi svým zadečkem vychází vstříc. Tiskla se tváří o chladné zrcadlo, které pevně svírala. „VÍC.“ Začala na mě prudce dorážet. Srovnal jsem rytmus a tiskl jsem její boky až mi bělaly klouby na prstech. „JO...JO...JO...AH...AH!“ Hell začala s každým přírazem vykřikovat. Začal jsem slábnout v bocích. Na něco takového jsem nebyl zvyklý. Hell útlum zaregistrovala. „Tak to teda ne! Lehni!“ Ukázala jednou volnou rukou na joga podložku v rohu. Uposlechl jsem. Lehl jsem si na podložku a Hell si na mě obkročmo sedla. Znovu na něj nasedla. Teď již to šlo zcela hladce. Začala zadečkem prudce přirážet a přitiskla se ke mně. Cítil jsem její ňadra na své hrudi, cítil jsem horký dech z úst, která vzdychala pět centimetrů od mých. Její vlasy mě šimraly po tváři. Odtáhla se ode mě a začala se mi dívat do očí. Soustředěný výraz lovící šelmy. Přirážela stále víc. V tu chvíli jsem ucítil, že se blíží něco nevyhnutelného. Něco, co rostlo s každým přírazem. Začal jsem sténat a Hell to vzrušilo ještě víc. Začala dorážet jako zvíře. V tu chvíli napětí uvnitř mě vybuchlo. Orgasmická křeč mi projela celým tělem. Chytil jsem Hell kolem ramen a přitiskl k sobě. Svíral jsem ji vší silou, která ve mně zbyla. Ona se ke mě také tiskla ze všech sil. Asi právě prožila úplně to samé. Po několika nekonečných vteřinách jsme sevření povolili. Pohlédla na mě přes rozcuchané vlasy. Zpocená a s přerývaným dechem sledovala můj pohled a pak mě políbila.
Ještě jsme se vysprchovali. Samozřejmě společně. Měl jsem skvělou příležitost prozkoumat každý kousek jejího těla prsty. Když zamykala tělocvičnu, tak měla stále vlhké vlasy a tílko se k její vláčné kůži lepilo.
„Ten trénink byl dneska fajn. Ale nejsem si jistá, zda ho budeš ještě potřebovat.“ V jejích očích jsem viděl nevyřčenou otázku.
„A ty bys mě ještě chtěla trénovat? Dejme tomu udržovací trénink?“
„Udržovací trénink?“
„Nešla bys se mnou dneska ven? Do kina nebo někam sednout?“ Po chvilce přemýšlení se jí po tváři rozlil úsměv.
„Moc ráda.“