Lukášova láska

Anotace: O jednom zvláštním způsobu masturbace sedmnáctiletého kluka.

Stáli jsme s Martinem na chodbě, kecali o písemce ze zemáku a koukali po holkách. A ony koukaly po nás. No – po nás…spíš po Martinovi. Na mě určitě nekoukaly. Co by na mě taky mohly vidět??? Táta vypadá jako druhej Franknstein a máma má do Miss taky daleko, takže já logicky nemam být po kom hezkej a přitažlivej…Naopak Martin…No prostě jsme tam stáli jak dvě paka a vlastně se docela nudili…
Ale pak se na schodech objevila ONA. Líbila se mi už docela dlouho, ale copak jsem se jí mohl líbit? Já? Martin říkal, že chodí na basket a jmenuje se Míša. A nesmál se mi. Jako, že se mi líbí. Dokonce říkal, že bych u ní měl šanci. No nevim. Možná u té její kámošky, která se objevila na schodech spolu s NÍ, ale nakonec – ani u té ne.
No prostě, najednou tam byly a scházely po schodech dolů. Když stoupaly na poslední schod, Míša si prohrábla vlasy, aby je dostala z pusy, kam se jí „zatoulaly“. Asi vteřinu potom zacinkal o podlahu stříbrný kroužek. Náušnice. Téměř ve stejnou chvíli se Míša zastavila, začala očima prohledávat zem, máchala rukama, poskakovala, a celkově se chovala hodně divně. Po pár sekundách s tím přestala a zmizela za rohem.
„Měla nějakej záchvat, ne?“ ušklíbl se Martin, který si náušnice nejspíš ani nevšiml. „Hm…asi.“ pohodil jsem hlavou a nohou si nenápadně přisunul šperk až těsně ke mně. Pochvíli se na chodbě opět objevila Míša s kámoškou, ale naštěstí se mým směrem nepodívala ani jedna. Zbytek přestávky jsem náušnici hypnotizoval pohledem a když zazvonilo, rychle jsem se pro ni ohnul, sebral ji a schoval do kapsy. Celý den jsem se pak těšil jen na to, až přijdu domů a…
Když jsem konečně odemkl domovní dveře a ujistil se, že jsem doma sám, došel jsem se vyčůrat a pak se zamkl u sebe v pokoji. Sedl jsem si na postel a otevřel dolní šuplík nočního stolku. Na jeho dně se pod časopisy Bravo skrýval hotový poklad. Časopisy Playboy a Leo, několik krabiček kondomů s příchutěmi a konečně – fotka Míši! Vytáhl jsem ji spolu s jahodovými kondomy a svlékl si džíny a slipy (s kačerem Donaldem). Pak jsem z kapsy kalhot vytáhl náušnici, nasadil si kondom (mam už nějakou praxi, takže to byla otázka několika vteřin), pohodlně se uvelebil na posteli a položil před sebe fotku Míši. A pak už to začalo!
Pomalu jsem navlékl náušnici na špičku penisu a s pohledem upřeným na fotku a myšlenkami někde u Míši jsem jí posouval dolů po údu, pak zase nahoru a opět dolů a zpátky nahoru a takhle pořád rychleji a rychleji, až jsem začal pociťovat něco nepopsatelného. Neonanoval jsem poprvé, ale něco takového jsem ještě nezažil. I Rambo (jak svého miláčka nazývám) byl mnohem větší než obvykle. Měl dobrých dvacet centimetrů!
Ale zrovna když jsem se blížil k nejlepšímu a moc si to užíval, práskly dveře a domem se rozlehlo: „Lukáši, jsi doma?“ Táta! došlo mi hned. Všechno vzrušení bylo okamžitě pryč. Rychlostí blesku jsem si sundal náušnici i kondom, vyskočil z postele, oblékl si slipy, strčil všechen „usvědčující materiál“ pod polštář, odemkl dveře a zajel pod peřinu. Hned na to se ozvalo zaklepání. „Dále.“ zahučel jsem. Táta strčil hlavu do dveří: „Proč jsi v posteli?“ zajímal se hned. „Je mi nějak špatně,“ zahuhlal jsem a dodal: „zrovna jsem usínal.“ Taťka se začal omlouvat: „Ježíš promiň, to jsem nevěděl. Tak klidně spi. Já budu vedle.“ pousmál se a odešel.
Vyštrachal jsem se z postele, vyndal věci zpod polštáře a všechny (i náušnici) jsem je vrátil do šuplíku. Použitý kondom jsem zabalil do papírového kapesníku a hodil jej do koše. Pak jsem si zalezl zpátky do postele a pochvíli opravdu usnul.
Zdálo se mi o Míše a o tom, jak mě její náušnice dovedla až na samý vrchol. Druhý den naši i se ségrou odjeli pryč. Můj sen se stal skutečností. Pětkrát.