Jak mě dostal krtek

Jak mě dostal krtek

Anotace: O tom jak i zvířátka umějí lhát

Vždycky jsem si myslela, že zvířátkům rozumím. Ale příroda, ta mocná čarodějka, mě pokaždé dostane svou vynalézavostí, fantazií a smyslem pro humor.
Od malinka jsem už měla hezkou řádku zvířátek, ale ve vzpomínkách mi navždy zůstanou papoušci Pepík a Brďo.S nadšením s námi hráli pexeso a na autodráze proháněli autíčka. Pirátský papoušek Brďo rád sedával na rameni a za úplatu mrzkým penízkem šel s námi i ven na procházku. Znala jsem všechny rituály a zlomyslné triky svých přátel ze zvířecí říše a myslela si, že na tomto hřišti kraluju já...
Ale pak přišel KRTEK. Jednoho dne tu prostě byl a začal dřít. Pod zemí si vybudoval rozsáhlý labyrint cestiček a kytičky a já jsme kulily oči nad mohutným přívalem hromádek a kopečků. Najednou to prostě někde luplo, země se pohnula a začala růst. A tak vyrostla hromádka a za ní druhá a třetí...Krtek se stal mou posedlostí. Číhala jsem za oknem a oči mě těkaly z jedné hromádky na druhou a jak to zase někde luplo a země se pohnula, šup tam! V holínkách a s lopatou jsem se vydávala na lov krtka stokrát za den. Marně. A tak šel den za dnem a krtek dál zůstával králem na bojišti. Až jednou to vzal do ruky chlap. Jak se hnula hromádka, vyrazil s rýčem, zabral a krtek letěl ven. Ještě jsem stačila zařvat: "Hlavně mu nic neudělej!" Chtěla jsem živého krtka odvézt pryč, daleko od naší zahrádky. Ale krtek nic. Ležel na zemi a ani se nehnul. Položili jsme ho do bedničky a doma černé sametové tělíčko důkladně prohlédli. Neměl nikde ani škrábnutí. Vyváděli jsme psí kusy, abychom krtka vzkřísili. Cákali jsme na něj studenou vodu, šimrali krtka na růžových tlapkách, hladili černý kožíšek, ale krtek nic. Visel nám v rukou jako loutka a ani nemrk.
Po pár hodinách jsem šla krtka pohřbít. Kam jinam, než na vlastní zahradu, na místo, kde jsme krtka chytili. Pro jistotu, co kdyby náhodou a krtek se vzpamatoval, jsem mu na zádech namalovala bílý puntík. Se slovy tak ahoj jsem krtka zahrabala do jeho poslední hromádky a nechala krtka jeho osudu.
Ráno na mě čekala čerstvá hromádka přímo před domem.
Vyšla jsem ven a kolem mých nohou prošel KRTEK. Vrtěl si sametovým zadečkem a jak jinak. Na zádech si nesl bíou tečku.
Z toho plyne poučení, že i zvířátka umějí lhát.
Autor Iva Borecká, 07.05.2008
Přečteno 745x
Tipy 44 ... Tip / Supertip
Poslední tipující: Koblížek, Jenda P., raďo, Dívka s perlami ve vlasech, V.N.Losinský, Alžběta., hezule, Levandule, Aliwien, isisleo
ikonka Komentáře (19)
ikonka Komentujících (18)

Komentáře

Krtek je maličké chlupaté cosi, co dokáže často vytvořit obří problém. A pokud jde o lhaní, tak takových zvířecích potvor jsou celé tlupy, ať už mezi ptáky či savci. I ryby. Měli jsme jednu v akváriu, která se obracela břichem nahoru při kdejaké ráně v okolí. Byl to asi takový její sport. Pravda, jednoho dne už se neobrátila...:-)

23.10.2017 10:28:31 | Koblížekreagovat

....moc povedené.....:-)

24.02.2014 16:46:04 | aykyreagovat

Krásná povídečka. Takhle jsem křísila cosi velkého, co mi vletělo do pokoje a hodila jsem po tom noviny...

07.12.2008 19:23:00 | Alžběta.reagovat

to je krásný..moc hezký..ale myslím že se to enhodí do této kategorie..

02.11.2008 14:06:00 | Hejkyreagovat

Milý příběh :-)
Nám se teď do psí boudy nastěhoval ježek, chroupe si z misky psího žrádla a naše Daisy jen kouká, jak si tu panuje ;-)

10.09.2008 16:51:00 | Levandulereagovat

Roztomilé. Máš-li ráda povídky ze života, zkus se podívaat do mého šuplíčku. Třeba i Tebe nějaká moje povídka potěší.

15.08.2008 14:37:00 | Aliwienreagovat

:-)))..jjo..zvířecí herci.. :-)))

06.08.2008 22:44:00 | isisleoreagovat

... moc milé ... až na ty hromádky...:-)))

31.07.2008 19:13:00 | Lotareagovat

Co na to říct..moc hezký námět a představa toho vynalézavýho krtka je taky pěkná :-)

23.07.2008 13:26:00 | Imwu Lilien Samuthaarreagovat

Já toho krtka prostě vidím ...

06.07.2008 19:07:00 | jita.1965reagovat

Hezky zpracovaný námět, pobavilo mě to. Máš-li ráda povídky ze života, zkus se podívat do mého autorského šuplíčku. Třeba i Tebe některá z mých povídek potěší.

01.07.2008 21:02:00 | Aliwienreagovat

Pobavilo mě to ha ha ha:)

12.06.2008 13:10:00 | sluníčko sedmitečnéreagovat

To byla určitě krtčí klinická smrt.

10.06.2008 14:25:00 | Jan na Druhoureagovat

Moc hezký a na povzbuzení nálady,dobře se to čte hlavně to kříšení krtka :)

03.06.2008 08:43:00 | moboreagovat

tak tahle veselá povídka byla přesně podle mého gusta, a že není nijak jednoduché se do něj trefit!!! :) moc se mi to líbilo,skvěle se to četlo a vytáhlo mě to ze špatný nálady! Lehce to připomíná povídky mé oblíbené autorky, Tatiany Kejvalové, ale to je je jedině dobře. napište sem takovýchto povídek víc, budu ráda, když si zase budu moct počíst v něčem tak pohodovém a přesto citlivém.

25.05.2008 15:18:00 | gftgffhbnjbhvgmjvfjngfreagovat

:o)

18.05.2008 16:58:00 | jedamreagovat

Kdybych neznala
kočičí simulanty
a pejsčí kulhání,
tak věřit se mi nechce...
teď jen se usmívám...
ač voní po grotesce,
tvou verzi přijímám
a věřím...celkem lehce...

:o)

07.05.2008 20:28:00 | Cecilkareagovat

Rozkošná povídka. Nejen svým laskavým obsahem, ale je to i super napsané. Zpříjemnila mi den. Díky.

07.05.2008 13:47:00 | danaskareagovat

Chi chi to bylo milé...

07.05.2008 10:37:00 | Aurilreagovat

© 2004 - 2019 liter.cz v1.4.5 | Facebook, Twitter