Běh a zoufalství

Anotace: Snaha utéct sama před sebou

Běží, cítí nerovnost země pod nohama. Utíká před sebou, před svým ponížením. Je na sebe naštvaná. Netuším co čekala... Určitě to bylo naivní, nebo možná doufala jen v obyčejné ahoj... Utíká před svojí naivitou, svým doufáním. Už zase se v noci vzbudila. Vzbudila se přesně na čas. Na čas, kdy jí většinou psal. Náhlá vzpomínka na něj ji rozhodí. Zakopne a jen tak tak se se chytí kmene stromu. Drtí kůru mezi prsty a prosí. Prosí o pomoc, o nějaké znamení, jakou cestou se dát. Zhluboka se nadechne a běží dál. Běží a své zoufalství nechává za sebou...