Báje o Akváriu

Anotace: Tato povídka vznikla po mém návratu z prázdnin a smutném zjištění,že všechny mé masožravky již nejsou.

Pakliže čtete tento historický popis bouřlivých událostí v Akváriu, vězte že jsem vše zapsal věrně a nic jsem nezamlčel ani nepřidal. K plnému pochopení je třeba mít alespoň potuchy o pořadu Pod pokličkou, historii lidstva, biologii, čtení mezi řádky a všeobecný přehled. Všechny osoby v příběhu jsou skutečné a ani jména nejsou změněná. Přeji příjemné počtení.

Autor

Jak jsem pěstoval masožravky, pro ty méně chápavé se jedná o rostliny schopné nějakým způsobem polapit a následně zužitkovat drobné živočichy. Na další podrobnosti se mě neptejte, jelikož nehodlám z tohoto čtení činit masakr v podobě Hollywůdského trháku a ani nemá získat takový obnos peněz, i když proč vlastně ne? No radši popojedem.
Nevím jak se to stalo, ale jednoho dne se u mě doma ocitla jedna drobná masožravá rostlinka ,chudák jeden malá ( pokud jste to nepochopili DOSTALA SE DO MÉ PÉČE!!! vlastně nedobrovolně a bez předchozího soudu ) dále ji již můžeme označit jen jako „malá“. V příběhu jí budeme říkat Dobyvatel, pro její nezpochybnitelnou rozpínavost. Byla to taková ta typická první rostlinka jakéhokoli druhu. Přežívala jen díky přízni osudu a dalším vědě neznámým a lidstvu nepochopitelným zákonům. Abych nenapínal, časem se z jedné stalo pět a tady bych začal. Další vystupující jsou Tlustej list, Vysokán, Mouchulap, Oddenek a Oddenečky, které nepíšu v jednotném čísle z jednoho a to prostého důvodu, prostě jich bylohodně.
Celé Akvárko se jednou za čas na přezimování, přesouvalo díky mé neoddiskutovatelné píli přes celé dva pokoje až do vzdálených končin špajzu. Zdá se z mého nynějšího a o celý měsíc zralejšího pohledu, že jim to prospívalo. Na místě, kde se povalovalo nářadí a tudíž zavánělo prací jsem se vždy snažil pohybovat co nejméně a tak byly rostliny nechány na pospas divočině a své schopnosti přežít na vlastní pěst. Dobyvatel, který měl celý rok přípravy na víc se již od začátku projevoval panovačně a záhy se jal dobývat nová území v podobě zbylé plochy svého květináče a co navíc i květináče ostatních. Tímto krokem zahájil úspěšnou kariéru největšího imperialisty v dějinách, která tak náhle skončila, ostatně jako jiné leč daleko méně úspěšné pokusy z minulosti lidstva. Dobyvateli se podařilo získat celé dva kontinenty bezezbytku a třetí zpola. Ostatní dva mohli jen čekat, kdy bude provedeno vylodění. Abyste vše dokonale pochopili je asi záhodno říct, že Oddenky a Oddenečky odvozovali svůj rod od Dobyvatele a byly jeho věrnými služebníky. Ti také na rozkaz svého generála prováděli všechny nebezpečné válečné operace, jako třeba Zakořenění, Růst a Tvoření nových Oddenků. Tučnej list byl skutečně smolař a nešťastník. Stal se první obětí ohromné a ohromující invaze Dobyvatele. Podlehl za necelý měsíc a to po urputném leč předem prohraném boji musel postoupit všechna svá území Dobyvateli a jeho potomstvu. Vysokán a Mucholap uzavřeli spojenectví. Tedy přirovnal bych to spíše ke spojenectví morčete s křečkem proti orlu, ale přece spojenectví. Tato vratká obranná linie zůstala nedotčena až do konce.
Když jsem tedy uznal za vhodné přenést nádobu zpět , měly všechny rostliny plný předpoklad k zdárnému a bujnému růstu. Až na nedostatek zálivky, přeslunění, nedostatek světla, přehřátí, zimu a podobné drobnosti. Přes mou důkladnou, výše popsanou péči rostliny dokázali vyrůst a dokonce vykvést. Potyčky mezi nimi se stali již běžnou záležitostí a nikoho nezvedli ze židle. Náhle dal Dobyvatel povel ke klidu zbraní a tak se jaro postupně a poklidně měnilo v léto a já odjížděl na prázdniny.
Rostliny, když se to dozvěděli, začali doufat v sebemenší naději na přežití a dokonce i Dobyvatel vrátil celé jedno nefalšované zrnko písku Tlustýmu listu z té ohromné radosti, se shodly, že tento den bude státní svátek, takovou mu přičítali důležitost. Naneštěstí neměli již nikdy možnost ho oslavit a nejít do práce. Po mém odchodu však dobyvatel začal litovat své štědrosti a rozhodl se připravit poslední válečný úder, kterým se měl stát svrchovaným vládcem v celém Akvárku a to dokonce i hrdých národů Řas z Hladiny.
Strach zachvátil veškeré obyvatelstvo a poplašné trubky zněly všude. Mír pominul. Dobyvatelovo letectvo nastartovalo Pyl A-901 s vylepšenými tryskami, námořnictvo počalo spouštět vše co se tam mohlo udržet na hladinu a pěší jednotky zaplnily veškerou známou půdu Dobyvatelova impéria a najaté jednotky vznešených rytířů Volvox globator hanlivě Válečů koulivých čekali jen na dovolení vyrazit a zbývající čas si krátili protahováním panožek. Strach šel všude kolem. Tlustý list utekl do exilu, Dlouhán a Mucholap vsázeli své marné naděje na soucit a Řasy raději zalezli do nejvzdálenějšího kouta.
Celý tento výjev pozoroval mírumilovný a dobrotivý děd. Dobyvatelovo chování mu dělalo starosti a chtěl pomoci nastolit zpět klid a mír. Když tedy v osudný den zazněly první povely k útoku na straně dobyvatelově, odhodlal se k činu. Všemu světu Akvária zjednal pořádek a svobodu jediným způsobem jaký ovládal, jmenoval se totiž Sucho.

Epitaf pro Akvárko
Tak přišel jsem o rostliny
a splín mne zachvátil
neznaje dobré češtiny
jsem vám to oznámil.