Loď

Anotace: Tohle říkám mým přátelům, kteří si za mnou chodí pro rady, když je jim smutno.

Pluje loď po moři. Pluje přes vlny a kolem útesů. Houpe se a někdy dokonce i troubí. S východem slunce se objevuje na obzoru. Je v ní ticho, všichni spí. Vlny naráží na trup a ona stále pluje po klidném moři, sem a tam. Ozývá se z ní smích, někdy se samou radostí otřásá.
K poledni se zvedne vítr, loď se musí hlídat, aby plula správným směrem. Vlny si s ní pohrávajjí.
Slunce žhne na obloze a kolem něj se objevují mráčky. Je odpoledne. Slunce zmizelo za světlými mraky, vítr se zvedá a loď se už musí hodně soustředit na směr., kterým chce plout.
Pak to přijde, z mraků jsou mračna zbarvená do šedi. Z větru se sstane vichr a loď se nemá jak bránit, ztratila směr plavby.
Nechává se unášet vlnami doneznáma.
Do vichru se přidá déšť a bouřka, loď se ztrácí za obrovskými vlnami...
Po půlnpci se ale vichr změní ve vánek a provazy deště kvapně utichají. Mraky se rozestoupí a ráno místo nich vysvitne slunce a jeho paprsky opět hřejí.
Loď díky nim najde správný směr a pluje dál...