Pro rohlíky přes VV Pankrác

Anotace: Jak nechat českou justici, aby Vám pomohla k lepšímu životu.

Mám kamaráda, je to cizinec, ale žije v Čechách už deset let. Budeme mu říkat Vojta. Stala se mu velice nepěkná příhoda.
Jednou se nepohodl s jedním maníkem v jednom pražském klubu.
Nepadla téměř žádná rána, jen takové tahání za bundy a slovní výhružky aj.
Přesto se tam ukázali policajti a tak nějak to "jako" urovnávali. Vše prošlo podle všech zúčastněných hladce, žádná krev, žádný následky, na vše se zapomnělo.
Asi za dva měsíce odchází Vojta z bytu na nákup, venku u dveří potkává dva policajty, kteří se ho dotazují na jméno. Jakožto normální člověk uvedl své skutečné jméno. Okamžitě jsou mu přečtena jeho práva a je odvážen na policejní stanici. Je nařčen z těžkého ublížení na zdraví. A je odvezen do vazební věznice na Pankráci. Vojta bydlel porůznu a trvalé bydliště měl hlášeno někde v Ústí, kde už dva roky nebydlí. Samozřejmě "modráky" chodily vesele na ústeckou adresu, kde je prostě odmítali a zasílali zpět jako nedoručitelné. Takže pro naší "skvělou" justici byl Vojta nedostupný, což vedlo k vydání zatykače a následné vzatí do vazby.
Měl nárok na telefon, ale pouze na jeden. Tak zavolal svému kamarádovi a sdělil mu tu "pěknou" novinu. Rázem měl ten kamarád, budeme mu říkat Pepa, o zábavu postaráno. Obstarat právníka, postarat se o kočky, které choval Vojta v bytě, donést mu věci do lochu atd.
Prostě Pepovi nastalo mnoho starostí. Většina přátel neví, že Vojta je v lochu a není, jak jim to dát vědět. V práci se Vojta neukázal a ani na mobilu nebyl, takže dostal výpověď. A protože se vazba protáhla na čtyři měsíce (ano 132 dní a nocí Vojta strávil ve vězení), měl Pepa spoustu práce jak zaplatit Vojtův nájem, sehnat důkazy o tom, že není příživník, komunikovat s právníkem atd. Zaručení nepomohlo, Pepa žije v podnájmu a živí se "sám". Prostě si platí zdravotní sám a dělá na vlastní "triko", proto je pro justici nedůvěryhodný a neposkytuje žádné záruky, že obviněný nezmizí za hranice. Návrh na kauci je nakonec projednáván.
Kauce byla stanovena na pětsettisíc korun :-0. Otřesné, taková kauce, jako by Vojta byl milionář nebo co. Deset dní na to Vojtu pustili. Vyfasoval dvouletou podmínku.
Soud probíhal opravdu grandiózně, dva ze tří policistů, kteří byli svědky incidentu, vypovídali shodně, a to, že se vše nakonec uklidnilo, bez jakéhokoliv napadení nebo ublížení. Poslední z trojice vypověděl naprosto odlišně, zmateně a vesměs potvrdil to, co tvrdila žalující strana. Vypovídal lékař žalujícího a vyznělo to tak, že jeho pacient málem na své zranění zemřel (nadvakrát zlomená čelist... no nevím, nejsem doktor). Prostě to byla naprostá fraška, vždyť u toho soudu ten "poškozený" VŮBEC NEBYL. Všichni mleli pantem a ten hlavní tam VŮBEC NEBYL. Asi měl v Londýně moc práce se svojí čelistí :-( Ale raději toho nechám…
Takže, Vojta strávil 132 dní ve vězení, má dvouletou podmínku, přišel o práci, o střechu nad hlavou a na oplátku získal dost velkou duševní újmu (prostě si jdete koupit rohlíky a vrátíte se za čtyři měsíce jako "napravený" kriminálník, bez práce, bez místa na spaní, bez peněz). Pepa měl strašně moc práce se sháněním právníka, dokládání Vojtových pracovních smluv, jeho pasu, dalších dokladů, že Vojta vede spořádaný život. No prostě Pepa byl “zlatej“.
A něco pěkného na závěr. Klient pana žalobce, kterému bylo "těžce" ublíženo na zdraví, trávil po dobu dvou soudních přelíčení dovolenou v Londýně. K soudu se nikdy nedostavil. Asi by Vojtu ani nepoznal, vždyť se viděli jen pár minut v šeru jednoho pražského klubu.
Takže, kdo má víru, že česká justice je synonymum pro spravedlnost, ať si vylije na hlavu kýbl studený vody, zapálí si prskavku a objedná si místo v Bohnicích, protože musí být blázen.