Anotace: ... jsem na dně a moc smutná... jednu ze svých myšlenek jsem si stručně napsala... ty ostatní snad nemá ani cenu začínat, stejně by hlavní roli hrála smrt...
Zavřená. Zavřená sama. Ve svém vlastním světě. Hlavou se mi honí tisíce myšlenek. Život, smrt, láska, přátelství, rodina, svět, sny… Jaké jsou mé sny v poslední době? Než usnu, sním o lásce, která se však po pár minutách změní v černý rozmazaný flek. Nic, žádný happy end, jen tvrdý, ale neklidný spánek. Přichází ten opravdový sen, který nemůžu ovlivnit. Poslední dobou se mi zdají krásné sny, jenomže když se probudím, zmizí a s nimi i má dobrá nálada. Chtěla bych celý život prosnít, protože jen ve snu je můj život krásný. Ten reálný se mi zase hroutí…
Nikdy není tak špatně, jde jen o pohled, který na danou věc máš. Jednou je dobře, jednou špatně. Ber to tak, že kdyby nebylo někdy špatně jak bys poznala co je opravdu dobré? ....Jinak moc hezká myšlenka...zaujalo mě to...
30.12.2006 22:11:00 | Pincik
Ano, nesmíš se vzdávat! Poprat se s těmi pocity a snažit se je vyhodit z okna a to pěkně na beton, ať se jim k tobě nahoru se zlámanými hnáty co nejhůř leze!!! Drž se, mtmmr!
05.12.2006 18:45:00 | Linushka
Hlavu vzhůru, vždy se najde někdo, kdo tě potěší a pomůže .. mnohdy je to někdo, na koho už jsi skoro zapomněla a od koho to ani moc nečekáš .. jen se nesmíš vzdávat ..
04.12.2006 15:11:00 | Miro Sparkus