Ztráta svobody

Anotace: ze šuplete

.

C = Cvokař, P = pacient
________

C: "Tak co vám schází?"
P: "Svoboda, pane doktore... pusťte mě ven!"
C: "Až se uzdravíte, nebudeme vás zdržovat ani minutu, to mi věřte."
P: "Já už nevěřím nikomu a ničemu. Teprve na uzavřeném oddělení pochopíte, co to znamená, když nemáte kliku. Ono se totiž zevnitř..."
C: "Já vím, znám to tady."
P: "Neměl jsem v životě kliku. To je celé - proto jsem tady."
C: "Vy že jste neměl kliku? Tak já vám něco přečtu z vaší dokumentace. Výjezdy požárníků jen za letošní rok: 12. 3. chvaletický komín, 5. 4. střecha hypermarketu v Hradci Králové, 20. 4. visel jste z balkonu vlastního bytu..."
P: "Proč to čtete? Já dobře vím, co se stalo..."
C: "Tak mi tady nevykládejte, že nemáte kliku. Jiný by už nežil. Přiznejte si, že v tomhle jste kliku měl - a obrovskou!"
P: "Jenže, pane doktore, kdybych měl kliku, tak tam přeci nelezu! To dá zdravý rozum!"
C: "Pochopte, že kvůli zdravému rozumu tu právě jste."
P: "Chtěl bych vás vidět na mém místě. Třeba ty Chvaletice. To jsem se zrovna rozváděl kvůli blbýmu přeřeknutí."
C: "Přeřeknutí?"
P: "Jo. Chtěl jsem manželce říct: Růžo, zejtra bychom mohli spolu jet na chatu. A omylem ze mne vypadlo: Růžo, zkazilas´ mi celej život, ty krávo blbá!"
C: "Tomuhle VY říkáte přeřeknutí?"
P: "No, a co jinýho? Prostě nemám kliku. Nebo ten hypermarket. Sháněl jsem hrášek... Víte, co je tam regálů? Normálně jsem zabloudil. Oni si pak klidně zhasli, zamkli - a mě tam nechali SAMOTNÝHO! Snažil jsem se otevřít pokladnu, jestli tam nenajdu ty blbý klíče, abych mohl jít konečně domů. Najednou všude plno světla - honili mě až na střechu. Samozřejmě, že jsem vykřikoval, že skočím. To by přece udělal každej, no ne?"
C: "Já ne."
P: "Vy byste rovnou skočil?"
C: "A co ten balkon, který nebyl ani zdaleka poslední..."
P: "Balkon, balkon... ten jedinej mě mrzí, pane doktore. Hlídal jsem sousedce přes víkend malou, černou kočičku. Ale už v sobotu večer jsem jí měl plný zuby. Furt kňourala, poškrábala mě dveře i koberec... Říkal jsem si - co se může stát, že jo... mají devět životů, dopadnou stejně na všechny čtyři... Tak jsem ji z toho balkonu pustil na zahrádku, ať se proběhne..."
C: "Z jedenáctého poschodí?! Ještě jste prý volal: leť, havrane!"
P: "No jo, to jsem volal. V tom zazvonila sousedka. Přijela domů o den dřív. Já v tom rozčilení jsem chtěl tu kočičku z balkonu zachraňovat. Proto tam byli hasiči..."
C: "Asi u nás ještě chvilku pobudete. Službááá..."