Mozek mého těla

Anotace: Zkuste kritizovat. Alespoň to. To by mohlo jít. Dekuji

Mozek mého těla nevěřícně kroutí hlavou, nad tou novou stravou.
Oddělme tělo od mozku a ponechme jen nezbytná nervová spojení.
Tyto se chovají jako senzory u auta.
Hlásí stav oleje - potravy, měří teplotu těla i okolí, hlásí se o servis či spánek.
Stabilizační systém je podobný rovnováze těla a je jejím gyroskopem.
Autonomní řízení je možné připodobnit činnosti srdce, plic.
Antiblokovaci systém brzd, je tu nahrazen strachem.
Stav pneumatik, či jejich určení, je identické s použitím bot, rukavic a čepice.
Zahrádka, je cosi jako páteř, nesoucí batoh.
Účes dostává zabrat, jako lak negarážovaného vozu.
Stav chrupu je podmíněn stravou a péčí, jako filtr a palivové ústrojí.
Síla motoru se měří v kilowatech a závislá je na nastavení, údržbě i počtu najetých kilometrů.
Nejinak se chovají svaly, které bez cvičení či práce chřadnou.
A dveřmi vstupují pasažéři a taky partneři.
A o stavu těla vypovídá konečník.
A o motoru výfuk.
Plyny jdou tu mnohdy hrůzné a přitom dost různé.
A klimatizace je jako pokožka.
A moč se leje zpátky do aut.
A pak ta ropy stolice se díky tomu v katalyzátoru ztrácí.
A zapnutí pásů hlídá zase z nehody strach.
A světla jsou auta oči.
Naklápěcí, led, poziční, vnitřní, zpětná i mlhová.
A nohy jako pera s tlumiči.
Desing vozu je jako pohlaví.
Silný, veliký, rychlý chce mít muž.
Krásný, pohodlný, bezpečný ráda by žena.
Čistota oken je podobná stavu brýlí.
A co teprve když omylem do benzínu nalejete naftu, nebo naopak?
Musíte vše vylít a vyčistit.
A když pro změnu do žaludku pošlete panáky, špatné houby jídlo, často pak z toho zvracíte a to dobré vracíte.
A baterie se startérem i alternátorem jsou podobné energii a vůli.
Hlídání minimální spotřeby je už až bulemické.
Elektrifikace je podobná převýchově lidí v německých koncentrácích, kdy práce má očišťovat a přitom strava je nadbytečná.
Ochrana karosérie je zase jako šaty.
A kvetoucí auto je jako dáma na plesu v teplákách.
A pak tu máme ten počítač.
Co to vše vyhodnocuje a řídí.
A tomu mému mozku se nyní zdá, že je cosi v nepořádku.
Že dlouho neslyšel o stavu tlumičů, necítil promile alkoholu, neslyšel kamarády, nezažil adrenalin.
Auto potřebuje jednou ročně servis, já asi prohlídku u obvoďáka.
On je moje STK.
Vystaví mi protokol, recept, žádanku.
A techničák je občanka.
A zelená karta pas.
Ten můj Mudr. mě posílá na urologii, nefrologii, ušní, k psychiatrovi, ortopédovi.
V servisu do klempírny, lakovny, motorárny, k elektrikáři, na geometrii a podvozek.
A ten je zase jako gynekolog či urolog.
Převodovka automat či manuál je zase jako vyučený, poučený a vysokoškolák.
A gumičky stěrače jsou v kritický moment stejně důležité jako gumičky proti početí.
A spolehlivost toho všeho rozhoduje o kvalitě a délce vztahu.
Mějme tedy na mysli, že beznohý nám nejspíš neuteče.
Jako auto se Sherlockem.
A naboří li nám kdosi auto či manželku, jsou tu pojistky a taky alimenty.
A čím je auto pohodlnější, tím víc je žádoucí, používané a opotřebované.
Dejte i na stav brzd.
Je vidět a cítit jako silueta pozadí.
A zrcátka vemte zkrátka, tedy taky.
Pozor, blikají li světla výstražná.
A ekologická likvidace je jako žeh těla.
A protokol o ní je úmrtní list.
A tavba je reinkarnace.
V čem a s kým budu.
Tak zatím ahoj.
Dám mu ještě šanci.
Tomu mozku.
Pošlu mu tam nějaké panáky.