Klíče od Chaosu (2)

Anotace: Na palubě Avie ...

Sbírka: Klíče od Chaosu 1-1

 

1-1 (druhá část)

Dominic nechal trpaslíka trpaslíkem a zadíval se za hordu trestanců. Šilhající oči se zastavily na koloně Avií. ,,Slyšeli jste o Tetris?“ zeptal se nohsledů, neboť pochyboval, že se do pouhých dvaceti aut vleze celá báň. Oba zakroutili hlavou. O existence videoher zřejmě věděl jen vekslák. Sebrali kufry, které jim byly po amnestii vráceny a vydali se k nejbližší Avii. Dominic si už ani nepamatoval, co v tom kufru vlastně má. Dva roky jsou dva roky. Za okamžik stanuli u boční přihrádky Avie, co byla dokořán. Uskladnili do ní své kufry a uráčili se nastoupit. První naskočil vekslák, pak rádoby disident, no a zlodějíček, přestože v interiéru zbývalo ještě hodně místa, za sebou zavřel bočnice. Stýskalo se mu po soukromí v cele? Náhle postřehli z kabiny znějící rádio. Bylo to poprvé, co Dominic slyšel v autě angličtinu. Herbich ale nebyl muzikální typ. Asertivně zabušil na kovovou stěnu. ,,Šnela!“ popohnal  řidiče německy. Dovolil si příliš? Nejspíš ne. Startér oživil motor a rozjeli se.

,,Nevyráběla Avia taky bumerangy?’’ utrousil Dominic. Ve vězení často myslel na Austrálii, kterou údajně založili trestanci. Charlie si poklepal na čelo. Dominic zvedl koutky, aby pak z nudy utřel zamlžené okýnko. Viděl až za obzor, kde rozeznal špičku sloupu Svaté Trojice. Sebekriticky si uvědomil, že nikdy nebyl svatý. Motor ržál dál …

Pomalu se blížili k arcibiskupské metropoli. Dominic otočil hlavu o pár stupňů. Zaujal ho Herbichův nepřítomný výraz. Normálně ho bylo všude plno. Teď byl povznesený. 

,,O čem sníš Samsone?’’ vyrušil ho z čisté škodolibosti.

Herbich se ušklíbl. ,,Byl bych ti vděčný, kdyby si mne tak mimo kriminál nenazýval.’’

Dominic se zazubil a napůl jen tak pro sebe pošeptal. ,,Aby jste samou pýchou neexplodoval výsosti.’’

Herbich ho přes řev motoru nemohl slyšet. ,,Co?“

Dominic reagoval zpětně. ,,Proč ne? Vlasy ti očividně ještě nedorostly!“

Herbich si přejel dlaní po ryšavých bodlinách. ,,Že zrovna ty mluvíš o očích Dominicu!“

Tu smeč musel ocenit. Zazubil se. ,,Cosa amico?’’ řekl co italsky.

Upoutal tím pozornost i třetího. ,,Tož, ze žrouta vyšel pokrm, ze ssiláka ssladkosst.’’

Dominica překvapilo, že Charlie cituje biblické příběhy.

,,Nerouhej se ty neznabohu!“ zahučel Herbich. Tu přezdívku nemohl vystát. Muklové ho tak začali titulovali poté, co byl po zavření ostříhán do hola. Dříve byl proslulý silou a houževnatostí. Jenže po incidentu s nůžkami už jen a jen prohrával. Přesto se zhluboka nadechl. ,,Zanechte té štvanice. Prosím. Už nejsem Samsonem.“

,,Bene amico,“ souhlasil Dominic a už mlčel. Legrace stejně přišla vniveč, pokud to toho snoba neštvalo. Koneckonců, i veksl měl své mantinely a člověk by měl vědět, kdy skončit. Ne jako on sám ...

Tok myšlenek mu přerušil hluboký hlas. ,,Cítíte to přátelé?’’

Mlčícího zastoupil syčící. ,,Šňupeš naftu Ssamssonku?“

Herbich se zamračil. ,,Svobodu Šlange! Svobodu!“ nazval ho hadem německy

Charlieho se to dotklo. ,,Ssám jssi ssvoboda Ssamssone!“ zasyčel.

Dominic si nebyl jistý, jak má to pohádkové slůvko správně definovat. Svobodný se cítil i za totality. Vekslák totiž většinou dostal to, po čem toužil a to rudé hvězdě navzdory. V báni přečetl jednu sovětskou knížku, v jejímž závěru objevil hlavní hrdina tajemnou kouli, která dokázala splnit každičké přání. Štěstí pro všechny a ať nikdo neodejde z prázdnou! Přál si ten hrdina. Co si mohl přát vekslák? Drinky, ženské, Fiata, nedostupné zboží i dovolenou v Bibione. Vekslák byl tehdy král, nikoliv pozůstatek šlechty. Lze se přežrat blahobytu? Dominic se cítil být ukázkovým případem. Svobodu tedy definoval pouze jako prostor. Nic míň, nic víc.

,,,Jak ji tedy her Herbich zneu, tedy využije?’’ byl zvědav, co má v plánu.

Herbich pozvedl ryšavé obočí. ,,To je jasné jak facka! Získám zpátky dědictví, které mi po právu náleží,“ pronesl, ale sotva to dořekl, Avia nečekaně zabrzdila! Muklové se neuklonili štěchtici, nýbrž dvěřím ...

(pokračování)