Bezvýchodná situace

Byl dubnový den, krátce před polednem, venku svítí sluníčko.
Fouká vítr prach se zvedá.
Nic moc se neděje.
Zdražují elektřinu.
Benzín jde taky nahoru.
Všechno jde nahoru.
U mne je tomu právě naopak.
Nemám nic co by šlo tam kam jde to okolní.
Sednu si na lavičku a číhám.
Pošťačka táhne vozík a brašnu. Je termín výplat důchodů.
Ti jimž je určen se ho dnes v jejím podání nedočkají.
Po drobném dohadování přebírám veškerou hotovost od té dámy.
Kousek běžím zbytek dojdu.
Doma beru z kredence složenky a mířím na poštu.
U okénka sedí ona tedy ta co mi to dala minule.
Zdravím ji a předávám hotovost.
Trošku mi zbylo a tak doufám, že to nějak překlepu do příští výplaty.