Anotace: "Pohádky pro zlobivý haranty, co nechtěj v noci spát." Absurdní a zdánlivě nesmyslné příběhy.
Salažán a Ropotáč byli přátelé, ale každý byl úplně jiný.
Salažán měl domeček na kopci a Ropotáč hum bum pydli-dum hášu pášu na klabášu větře zvepře krzmě duj.
Salažán každý večer chodil na ryby k řece co tekla pod kopcem na kterým stál jeho domeček a mezitím Ropotáč kvazil prtal hrazil škrtal házel mázel na stěnu odkud ty má milá přijdeš tam já rázem jedním mázem tam má milá zůstanu.
Salažán každé ráno vylezl na zápraží, protáhl se a pak si venku na ohništi k snídani uklohnil rybu co chytil minulej večer v řece co tekla pod kopcem na kterým stál jeho domeček.
A Ropotáč?
Ten chífu chífu chífu Hornád baklan sprífu kuornalod myklizel odčempárem vyklízel rampam pydam rum rum rum rozbahníme celý dům kara renem sálešád sádlem mažem Hornád ražen skývu chleba tu já rád.
Fšak to sou Velcý kámošy...Salažán však miluje recitaci...jeho hlas tak burácí až se R. třepe domeček. Není to jeho vina, vlk nemůže za to, že je vlkem a kráva za to, že mléko dává...vše je mu odpuštěno. A ten hřích? Dobře, že ho hodil na kámoše...od toho tady přeci je! Kámoš se sám nabídl...a on něco vydrží! Nicméně Ropotáč se často mění na větev na které S. rád odpočívá a sní. Jestli nebude opatrný...žuchnou na zem oba dva. Ropotáč měl před pár dny sen...hlas se ho ptal...stojí ti ta bolest za to?..a on věděl, že ano, že stojí...on je totiž člověk a ten si může vybrat...nezklame Salažána...on ho má doopravdy rád.
24.08.2025 17:25:56 | Mirakulum Smeiros