jenom pro někoho

V tomto zámečku na hranici naší země žije pár významných pacientů, komplex pojal dvanáct psychicky nemocných. Po schodišti v severním křídle se dostaneme k hraběnce Margitě, je přesvědčena o tom, že její svět je ten nejkrásnější, mezi obrazy, které sbírá zapomíná na hygienu, jíst, je závislá na opiátech. Celé sídlo je propojené, vedle knihovny v druhém patře je několik pokojů: jeden pěstoval tulipány, ale pak se začal převlékat za kašpárka a zbankrotoval, tady mu říkáme Kašpárek, armádní generál Přikryl od všech pořád ptal cigára, ptal se i nekuřáků, absinth mu rozežral mozek. Budova má sedm schodišť, mini lázně, Baron Karel je v sauně, spadl při lovu z koně, od té doby nemluví, rád si hraje jako dítě, patří mu jižní křídlo. A pak je tu Lydie, bydlí v podkroví, začala se bát lidí, řada četla a vyšlo jí několik knih, někdy chodila po zahradě a kouřila francouzské cigarety. Personál bydlel ve vedlejší budově, která byla taky stará, podmínkou závěti majitele, který byl taky pacientem, bylo, že dál bude objekt fungovat jako psychiatrická nemocnice pro významné lidí.